Reklama

Platby na internetu – odezva

Článek Platby na internetu, zveřejněný 5.února, vzbudil velký zájem a celá řada čtenářů na něj dokonce reagovala. Dokazuje to závažnost problematiky pro všechny účastníky elektronického businessu. Ráda bych vás proto seznámila s těmi nejzajímavějšími reakcemi.

Předem bych ráda vysvětlila i těm, kteří se neozvali, ale cítili podobně: článku byla vyčítána povrchnost. Je celkem logické, že do materiálu o rozsahu jedné stránky A4 se těžko dá shrnout hloubková analýza dané problematiky. Já bych charakter článku spíše nazvala schematickým. Šlo spíše o upoutání pozornosti a praktický pohled na věc. Zároveň mi ani tak nešlo o popis situace, jaká v České Republice je, ale jaká by být mohla a měla.

Nejsem v žádném případě advokátem doktríny, že platební karty jsou jediným možným řešením. Ono totiž žádné jediné možné správné řešení už ze zásady existovat nemůže. Jak správně poznamenali někteří majitelé e-shopů, u některých druhů nákupů prostě pro obě strany existují důvody, proč radši zvolit platbu převodem či v hotovosti. Nicméně platební karty jsou řešením pohodlným, jednoduchým a jinde osvědčeným (v Německu, Británii, tato možnost dokonce existuje i v Polsku). A už to je dostatečným důvodem, aby českým majitelům těch samých karet tato možnost platby nebyla odpírána. Nemluvě o tom, že existují služby a produkty, které se distribuují přímo internetem, a pro ty žádná jiná než on-line platba nepřichází v úvahu.

Zrovna tak jako existují různé typy zboží, existují i různí zákazníci. Co je přijatelné pro jednoho, je nesmysl pro jiného. Dobrý e-obchodník by proto měl dbát toho, aby každý zákazník mohl zaplatit takovým způsobem, jaký mu vyhovuje: čili dát mu možnost volby. V nejhorším případě může určitý způsob doporučit nebo zvýhodnit.

V České Republice, jak jsem předpokládala, problém vůbec není v obchodnících. Potvrdily to jejich nesčetné reakce a dokonce popisy, jak se kreditní karty snažili zprovoznit ve svých obchodech. To pouze dokazuje moji teorii, že pokud banky nebudou schopny pružně reagovat, obchodníci si už nějaké to řešení najdou, což v konečném důsledku znamená ztrátu businessu pro ty samé banky a ještě k tomu deformaci trhu, která se těžko a pomalu napravuje.

Problémem zatím zůstávají banky a autorizační centrum. Ovšem je tady určitá naděje, že se situace zlepší a věci se pohnou z místa. Za prvé: do mnoha českých bank vstoupili nový vlastníci, kteří by měli mít zájem situaci řešit. Rovněž elektronická komerce, jak dokazují např. průzkumy PriceWaterhouseCoopers, si už našla v České Republice své stoupence a má dobrou úroveň. Snad ani ty nejkonzervativnější banky už dnes nepochybují o tom, že to není pouze módní výstřelek, ale nový trend, ne-li revoluce.

Na závěr bych ráda nechala mluvit naše čtenáře. Já jim všem děkuji a doufám, že nám i v budoucnu zachovají přízeň a budou reagovat, pokud nesouhlasí s něčím, co napíšeme. Podotýkám, že uvádím jejich necenzurované ohlasy, což neznamená, že můj názor je stejný.

”Naprosto souhlasím s tím, že problémy s platebními kartami na českém Internetu mají povahu mýtickou a nejsou založeny na realitě. Bohužel mám ale pocit, že jeden z těch mýtů se sám "zhmotňuje": pokud budou zákazníci (konkrétní) od obchodníků a novinářů slyšet, ze zákazníci (všeobecně) se bojí karty na Internetu používat, tak se budou opravdu bát. Jisté řešení tohoto problému je v tom, co jste sama naznačila: otevřít se světu a získat zahraniční klientelu. Vůbec nechápu, proč tímto směrem téměř nikdo nejde, ale pokud se obchodníci na zahraničních klientech naučí pracovat s platbami prostřednictvím karet, může se o tom více mluvit a psát a mýtus se snad prolomí.Naopak s Vámi vůbec nesouhlasím ve věci plateb on-line. Myslím, že platba on-line za zboží (nikoli za on-line služby, ale za zboží, které se musí zabalit a poslat) je naprosto nevhodná a pro obě strany nevýhodná. Všimněte si, že ani nejlepší on-line obchody v Americe nejsou schopny srazit počet nevyřízených nebo neúplně vyřízených objednávek pod 1%. Myslím proto, že je pro obě strany vhodné, aby se platba uskutečnila až v okamžiku odeslání zboží - teprve v tomto okamžiku je totiž jasné, jaká bude celková cena. Vracení plateb je pro obě strany nevýhodné, hrozí opomenutí, zrušení karty mezi okamžikem platby a jejím vrácením a podobně.Naše prodejna má asi jen 2% českých zákazníků, a proto se platbami v českých zemích nijak zvlášť netrápíme. Nicméně není žádný silný důvod nabízet českým zákazníkům jiné možnosti plateb než zbytku světa - byť ve všem jiném se musí obchodník přizpůsobit zákazníkovi, v této jediné věci asi ne - bylo by to na škodu celé věci.”

”mýty, které jste ve svém článku "Platby na Internetu" popsala jsou jistě překážkou. Skutečností ale je, že jste se (alespoň podle mě), dostala pouze na povrch celé záležitosti. Jinými slovy... i když všichni překonají uvedené předsudky... stejně to nepomůže. Proč? V Čechách totiž neexistuje banka, která by uzavřela s obchodníkem (alespoň ne s tím běžným) smlouvu o přijímání plateb prostřednictvím karet přes Internet. A co víc, ani ne prostřednictvím tzv. Mail Order, kdy zákazník dodatečně pošle/odfaxuje podepsaný doklad. Z toho vyplývá, že všechny obchody, které nabízejí platbu kartou, mají smlouvy podepsané nekdy před 3-5 lety, nebo prostě porušují smlouvu se svou bankou a tím pádem nesou veškeré riziko a vystavují se případným penalizacím. Podotýkám, že bych byl velice rád, kdyby se toto moje tvrzení ukázalo jako nepravdivé, ale to je moje zkušenost, vyplývající ze snahy zprůchodnit platební karty pro sebe a moje zákazníky (stavím interentové obchody). Pokud byste vědeli, o bance v Čechách, která tuto možnost nabízí, zavazuji se, že budu do smrti číst e-komerci :)”

”Rád by som reagoval na Váš článok ohľadom platieb na Internete. Myslím, že niektore informácie nie su celkom presné. Pre platby na Internete je možné použiť iba kreditné karty alebo embolsované platobné karty. Kreditných kariet je v ČR približne 2-4 tisíc (správa Európskej centrálnej banky o platobných systémoch v kandidátskych krajinách). Embolsovaných kariet je v obehu v ČR viac, môj odhad je asi do 300.000. Karty typu Visa Elektron alebo Cirrus Maestro nie je možné použiť. Na embolsovanú platobnú kartu sa treba v ČR kvalifikovať, a bežný pracujúci človek kvalifikačné predpoklady (priemerny zostatok na účte v radoch desiatok tisíc po dobu x mesiacov) jednoducho nespĺňa. Druhý problém je spracovanie online transakcie. Tu by bolo potrebné, aby autorita, ktorá ma prístup na účty klientov bank, poskytovala službu platobnej brány. V prípade ČR by to asi bolo MÚZO. A táto túto službu neposkytuje, preto v ČR nie je možné platobné karty prijímať. Porovnanie so západnou Európou alebo USA. Ani v Európe s výnimkou Nemecka, Británie a Poľska nie je možné platobné karty prijímať online. Neexistuje autorita pre ich spracovanie. Rovnako počet kreditných kariet medzi obyvatelstvom je relatívne malý a firmy nie su oprávnené karty získať k firemným účtom. Karty Visa Elektron alebo Cirrus Maestro nie je možné prijímať vôbec.

V USA je situácia odlišná, nakoľko bankový systém v USA je odlišný od európskeho. V USA neexistuje platba prevodom. Banky nie su prepojené a neexistuje elektronický platobný styk. Každá banka sice ponúka prístup k účtu cez Internet, ale ten spočíva v zistení zostatku, podaniu žiadosti o úver alebo hypotéku, prípadne v prevodoch medzi účtami toho istého klienta v tej istej banke. Prevod medzi účtami dvoch rôznych bánk nie je možný. Platba sa dá realizovať iba šekom alebo kreditnou kartou. Kreditnú kartu je možné získať pri založení účtu. Kvalifikačný predpoklad je jediný, mať v banke účet. Zúčtovacích centier poskytujúcich online spracovanie kreditných kariet je v USA niekoľko desiatok. Preto internetové obchody v USA umožňujú online platbu kreditnou kartou. Pre zaujímavosť, z hľadiska obchodníka je stále možnosť nedostať zaplatené. Každý majiteľ kreditnej karty má možnosť do 4 dní telefonicky zrušiť transakciu. Peniaze, ktoré nabehli obchodníkovi po platbe na účet sú vlastne dočasný úver a boli by automaticky odpísané.

V ČR nie je dôležité, či sú platobné karty prijímané alebo nie, nakoľko ich je v obehu iba veľmi málo. Zaujímavejši spôsob platenia by bol podobný ako ponúka Expandia banka, ak by bolo možné platiť aj medzi účtami rôznych bánk. Rovnako nastupujúci GSM banking má veľkú perspektívu. V USA má každý kreditnú kartu ale medzi obyvateľstvom som veľa mobilných telefónov nevidel. U nás má mobil skoro každý. Platobný systém v internetovom obchode musí kopírovat platobný systém v danej krajine. Na svete existuje viac rôznych platobných systémov.”

”Jelikož sám provozuji internetový obchod, intenzivně jsem se snažil zprovoznit možnost plateb platebními kartami. Výsledek mého snažení bych shrnul takto:
- jediná banka, která se byla ochotna se mnou bavit o tom, že by realizovala transakce kartou z internetu, byla IPB a.s.. Její zásadní podmínkou však bylo, že zákazník poté ještě sám autorizuje platbu dopisem s originálním podpisem (fax nevyhovoval). Za to by si účtovala 4,5 % z realizované transakce.
- další možností jak realizovat platbu byla služba firmy Matrix s.r.o.. Ta však neprovádi on-line ověřování a účtuje si 8% z realizované transakce.
- poslední, spíše okrajovou možností, bylo využít služeb nějakého zahraničního serveru, který realizuje platby na např. amerických serverech. Pokud bych pominul potíže s tím, jak po realizaci obchodu dostat peníze do ČR (dobu, které by byla potřeba k úplnému dokončení transakce, tzn. od realizace obchodu po připsání na účet, odhaduji na 2 - 3 měsíce), pak tyto servery si účtují průměrně 15% provize z realizované transakce.

Pokud uvedu, že průměrný rabat v mém internetovém obchodě lze vyjádřit jednocifernou částkou, v některých případech nedosahuje ani 5%, byl jsem nucen od zprovoznění plateb kartami ve svém obchodě prozatím upustit a jako jediný způsob on-line plateb nadále používat systém Expandia banky. Doufám, že se časem podaří výše nastíněné podmínky zlidštit a tento způsob plateb rozběhnout ...”

”trefila jste, že pes je zakopán v monopolu autorizace a tím i cen. Nevíte čím je dán monopol MÚZO?”

Autor: Ľubica Domanová
Datum: 11. února 2000