Spotrebak.cz - sponzor E-komerce
 Sponzoři 
 Hledání 
 Reklama 
 Diskuze 
 Bez komentáře 
Reklama
Užitečné informace pro kutily.

Češi umíte to s Internetem?

V době kdy vznikal článek ”Jak se kalil web” se objevila v denním tisku poměrně nenápadná zpráva o výzkumu porovnávající schopnost české populace vyhledat a následně vyhodnotit informace.

V porovnání s ostatními Evropany byl výsledek více než tristní. Předposlední místo s odřenýma ušima. Dopadnout tak naši hokejisté na mistrovství světa je z toho další trauma pro celý národ a aspoň týden budou média přetékat analýzami, rozbory a hořkobolnými úvahami na téma ”Kdeže ty doby sladkého Nagana jsou.” Do odpovědných pracovníků hokejového mančaftu by kopala i batolata. Po zveřejnění výsledků, ze kterých obrazně řečeno vyplývá, že průměrný Čech zvládne bez potíží nanejvýš vyhledání a vyhodnocení televizního programu na aktuální večer zavládlo ticho po pěšině.

Z určitého úhlu pohledu se však dá říci, že je v  ní vyjádřeno to, co je v  podstatě kořenem současného stavu v oblasti průmyslového využití internetu na české půdě. Neschopnost vyhledat, posoudit a vyhodnotit informace jde ruku v ruce s dalšími průvodními jevy:

  • vedení českých firem trvale a trestuhodně podceňuje vliv internetu a obecně i informací na úspěchu svých firem
  • management v českých firmách není schopen se dorozumět se specialisty přes informatiku a to i v případě, že tito specialisté internetu rozumějí po stránce odborné a technické.
  • obchodníci rozumějí obchodu ale nechápou principy internetu jako obchodního média, informatici rozumějí informatice, ale zase nerozumějí obchodu. Chybí zde spojovací článek, který by tyto dvě větve dal dohromady.
  • web je brán jako reklama bez jaké koliv další marketingové funkce a například v reklamních agenturách chybí snad i vůle přisoudit internetu další funkci. Pěkně mi zatrnulo, když se mi nedávno můj známý – třicetiletý ředitel reklamní agentury svěřil, že než by si vyhledal informaci na internetu radši pověří tímto úkolem sekretářku. “A proč si to nevyhledáš sám?” “Víš, trochu se té potvory bojím” “Cože, vlastní sekretářky ???” “Ale ne, internetu přece!”

Kdepak, zdaleka netvrdím, že  pokud bude celý národ přeborníkem v informatice, tak nám všem bude hej. Že když jeden každý z nás bude mít užívání internetu v malíčku, tak nebude recese ani nezaměstnanost a česká koruna bude tvrdá jak Jágrova střela od modré. To už tady taky bylo. Vzpomínáte na začátek nástupu informatiky v Čechách? Počátek osmdesátých let, čas Sinclairů, ZX Specter, DOSu a BASICu. Kdo neprogramoval byl mrtvola. Produktivní člověk devadesátých let byl v tehdejších představách chodící interpetr. Chcete se zasmát ? Najděte si třeba BYTE z té doby a máte o legraci vystaráno na celý večer. V tomto zpětném pohledu se odmítám přidat k lidem věštícím zlatý internetový věk. Je to jen technologie, vynikající, moderní, pohlcující, ale ne všespasitelná. Ovšem zanedbání, zaspání při osvojování jakékoliv významné technologie přináší hořké ovoce.

Chcete příklad? Vrátím se zpět do minulosti, do poloviny šedesátých let. Tehdejší československé strojírenství, hlavně odvětví obráběcích strojů, ale nejen to, patřilo v  té době do světové technologické špičky. Stačilo podcenění nástupu mikroelektroniky a v  krátké době následoval neodvratný technologický, hospodářský a ekonomický sešup, který se již prakticky nikdy nepodařilo zvrátit. Na konci šedesátých let se zdálo spoustě lidí úsměvné a pro budoucnost nepodstatné bití na poplach několika z dnešního pohledu osvícenců, kteří horovali pro jakési mikroprocesory, automatizaci a používali podivné termíny, kterým stejně nikdo nerozuměl, ( ….prosím vás jaký pak to bude mít smysl pro praktický život…..?Chleba lacinější nebude…. ) Mimochodem, nepřipomíná Vám to něco?

Podstata problémů v zemích koruny české mívá většinou kořeny jinde, než kde vyraší plody. A hořké plody ty u nás sklízí generace budoucí, když setbu provede generace minulá a pohnojí ji generace současná. Podstatu vidím v soustavném opakování stejných chyb a její kořeny v  neschopnosti přijmout poučení z  vlastní minulosti. Zde je setbou podcenění internetu jako marketingového nástroje dnešní generací třicátníků až čtyřicátníků, hnojeno je pak nekřesťanskými cenami společnosti TELECOM spolu se širokou popularizací inetu jako ráje pedofilů, počítačových cvoků a úchylů všeho druhu od kterých by se měl slušný člověk držet co nejdále ( ….prosím Vás jakýpak to bude mít smysl pro praktický život…..?Chleba lacinější nebude…. ). Plody hořkých vzpomínek na to jací jsme to byli kdysi machři v  porovnání s neveselou současností jíme již teď . O generaci dál budou jen více trpčí.

Že je zde dnes poměrně slušná suma internetových poskytovatelů disponujícími lidmi, kteří jsou schopni osvojit si a zavést v krátké době jakoukoliv další datovou technologii bohužel nestačí. To se jen postupně vyčleňuje a profiluje úzká skupina techniků, kteří však sami mají minimální vliv na zavedení, využití a hlavně zpopularizování internetu jako pozitivně využitelné technologie. Tato situace obrazně aplikovaná na rozvoj automobilismu ve dvacátých letech by způsobila, že na počátku padesátých let by dál celý národ jezdil na koních, s výjimkou hrstky techniků, schopných opravit a uřídit jakýkoliv stroj na spalovací motor, ovšem bez byť minimálního vlivu na jeho zavedení do průmyslových odvětví.

Obávám se, že pokud se nenajde jednoduchý a srozumitelný recept na to, aby se u nás na internet pohlíželo jako na médium schopné firmám i jednotlivcům vydělat peníze, byť za cenu nutných minimálních investic, bude generace dnešních studentů za deset, patnáct let jen smutně pomrkávat na vzdalující se koncová světla vlaku, do kterého si sice sem tam někdo lístky koupil, dokonce někdo i nasedl, ale ostatní cestující zůstali na peróně, protože se jim zdálo jízdné moc drahé a schůdky do vlaku moc strmé.

Na samovolné vyhnití problému, metody u nás velmi populární při řešení čehokoliv, nevěřím ani náhodou. To by napřed museli internetoví specialisté sestoupit z výšin své technické a technologické sebestřednosti dolů k  netechnickým profesím jako jsou marketingoví specialisté, dealeři, logistici a ti naopak by se měli aspoň pokusit o aspoň rámcové pochopení toho, co jim ten první povídá. Zatím praxe vypadá tak, že pokud se sejdou tito dva specialisté, po půlhodinovém rozhovoru se rozejdou s pocitem že rozhovoru měl být přítomen překladatel. Možná se zde nabízí příležitost pro vznik nového druhu podnikání - internetový poradce , který by přehradil komunikační bariéru mezi oběma zmíněnými profesemi.Anebo že by bylo řešení podstatně jednodušší ?

Zpráva v MF DNES z 12. 5. 1999:
Počet uživatelů internetu v Británii v posledních měsících lavinovitě roste, protože poplatky za připojení klesly na nulu. Boj o zákazníka na internetu vypukl loni v září, když obchodní řetězec Dixons zpřístupnil internet zdarma. K internetu se najednou začali připojovat i ti, kteří předtím o tom vůbec neuvažovali. Služba Freeserver udělal doslova díru do světa a svému majiteli ročně vydělává 4 až 5 miliónů liber. Konkurence nejprve jen přihlížela, než jí došlo, oč tu běží ( elektronický obchod, reklamy, kontakty ), a pak se už přístup zdarma množil jako houby po dešti.

Výpravčí zapískal, přednosta stanice má zdviženou plácačku. Do vlaku ještě rychle naskakuje několik anglických opozdilců. Nástupiště je však plné Čechů bezradně listujících v jízdním řádu……..

Autor: Leoš Prušvic
Datum: 14. května 1999



 Profil autora  

Leoš Prušvic

Výkonný ředitel APEK
Publicista


 Sdílet článek  
Facebook Facebook   Jagg Jagg.cz   Linkuj Linkuj.cz