První díl rozhovoru s Romanem Slavičínským najdete zde.


Které produkty nebo služby byly pro Zoner nejúspěšnější?

Jmenoval bych tři úspěchy Zoneru. Jednak jsme chytili webhosting. Byli jsme první v ČR, kdo stanovil nějakou koncepci webhostingu. V letech 1998 až 1999 se vyrojily desítky webhostingových firem a u mnoha z nich jsem viděl náš rukopis. To potěší. Czechia stanovila takový etalon budoucího webhostingového trhu v České republice. Druhý trend, který jsme zachytili, byla e-komerce. V roce 1998 nás navštívil pan Komárek ze Software602 a ukázal nám jejich aplikaci Katalog602. Lákal nás, jako webhostingovou firmu, abychom to měli na našich serverech. Vůbec mě nepřesvědčil, ale zavedli jsme to, abychom vpadli do problematiky e-komerce. Objevili jsme indikátory, že to bude super. A zase, štěstí přeje připraveným. Jeden z našich partnerů, AFX Jeseník vyvíjel aplikaci pro e-komerci a oslovil nás, jestli bychom ji nechtěli vzít pod svá křídla. Třetím úspěchem byl Zoner Media Explorer.


Poněkud předbíháme, můžeš se ještě vrátit do let 1999 až 2000?

Roky 1999 až 2000 mi nějak splývají, pro mne jsou ve znamení rostoucí Czechie. Samozřejmě, nejen jí, ale celého trhu s doménami. Na začátku 2001 jsme změnili organizaci firmy. Vzal jsem si na starosti poněkud kulhající oddělení software a Milan se věnoval věcem ve webhostingu. Měl jsem problémy s přepínáním tvořivého obchodního myšlení mezi nesourodými tržními segmenty e-komerce, domén a Callista plus administrativním provozem Zoneru. V letech 1998 až 2000 jsem věnoval 80 až 90 % času prodeji web-hostingu a zbytek softwaru. Byla to škoda, protože v Zoneru se s postupem času vytvořil fantastický tým na grafický software. Dodnes se divím, jak to ti lidé vydrželi, když procenta z prodeje jim generovala směšné peníze. Asi zůstali proto, že dělali na aplikaci, kterou tady v Česku nikdo nevyvíjí. Databáze a nudné zakázky dělá kdekdo, ale grafiku?


Ano, zajímavé věci lidi motivují ...

Takže nešlo o peníze, ale o předmět. Byla to parta lidí, která chtěla dělat počítačovou grafiku, a proto u nás zůstali. Vrátím se k tomu rozdělení kompetencí. První rok poté, co jsem převzal softwarovou divizi, byl pro mne rokem hledání. A dospěl jsem k názoru, že pokud chceme na software zbohatnout, tak Callisto je málo. Je takovým odlehčenějším Corelem, jenomže trh na tento druh programů byl v Česku malý. Pokud jsi profík, tak si koupíš Corel, pokud jsi domácí uživatel, tak si ho ukradneš. Nepotřebuješ si kupovat levnější alternativu - Callisto.

Na přelomu 2001 a 2002 jsem byl v takovém psychickém transu a pořád jsem přemýšlel, co s těmi lidmi dělat? Mám pod sebou 8 špičkových lidí, výborných programátorů na grafiku, ale dlouhodobě jsem neměl na jejich platy. Takže jsem celý tým zkusil přehodit na digitální fotografii. Doposud se jí věnoval jeden člověk. A k tomu se váže další zajímavá historka. Svolal jsem poradu, na které jsem vysvětlil důvod, proč Callisto nejde tak, jak bychom si všichni přáli. Prodej šel sice stále nahoru o 25 a 30 %, ale každý čekal víc. Programátoři obviňovali nás, marketing a obchodníky, že to nedokážeme prodat, my jsme obviňovali je, že je to neprodejné. Na poradě jsem definoval, proč Callisto nejde, ale zároveň jsem představil novou koncepci – dočasně zastavit Callisto a všechny síly upřít na digitální fotografii. Oddělení si díky apriornímu odmítavému postoji programátorů prožilo pár dramatických dní, které končily ultimátem. Buď pojedeme novou koncepci nebo do zítřejšího rána přinesou své výpovědi. Tu noc jsem nespal, ale dopadlo to dobře a celý tým se vrhl na Zoner Media Explorer.


Na tento program je velký trh i u domácích uživatelů...

Ano, souhlasím. Měl jsem obavy, jak to dopadne, nicméně s týmem, který jsme měli k dispozici, bylo vítězství nevyhnutelné. Na Invexu 2002 jsme představili Zoner Media Exprorer 5 a obrat šel o 70 % nahoru. Loni na podzim, už ne pod mým vedením, Zoner uvedl šestou verzi, která je již solidně rozjetým vlakem.


Na jaký trh jste se primárně orientovali, na český nebo zahraniční?

Emile, to je zajímavá otázka. Ihned po převzetí softwarové divize jsem se zaměřil především na zahraniční trhy. Callisto se venku začalo prodávat pod názvem Zoner Draw. V některých měsících jsme získávali více peněz z venku, než od nás. Avšak zjistil jsem, že pokud chceš prorazit venku, musíš být nejprve v pořádku doma. Musíš mít aplikaci, která uspěje, kterou máš osahanou, o které víš, jak ji prodávat a teprve potom, až je odladěná a uživatelé si nestěžují, ji můžeš zkusit dát ven. Razím teorii, když neuspěješ na domácím trhu, tak nemáš šanci ani venku. Je to jako ve sportu. Reprezentaci si musíš zasloužit. Takže v letech 2002 a 2003 zahraniční aktivity Zoneru nebyly příliš výrazné, s výjimkou navázání kontaktů s evropskou centrálou Minolty-QMS, která od nás nakoupila licence na Zoner Draw 4. Dnes spolupráce pokračuje ve větším rozsahu nákupem licencí Zoner Media Exploreru, který se pro Minoltu QMS jmenuje Magicolor Image Explorer.


Zarážejí mě ty protiklady; teď jsi s nadšením popsal, jak všechno skvěle fungovalo, jak se vám dařilo a pak oznámíš, že firmu opouštíš. Co byl důvodem?

Rozhodl jsem se koncem října 2002, pár dní před zahájením distribuce Zoner Media Exploreru 5. Měli jsme připravený produkt, na který se trh doslova těšil. Věděli jsme, že se bude dobře prodávat. Vždy když něco dokončíš, zamýšlíš se, co dál. A najednou jsem pocítil tvůrčí únavu a říkal jsem si, že bych měl zkusit něco jiného. Mým snem vždy bylo dostat se do Spojených států a peníze za prodaný podíl by mne k tomuto cíli mohly přiblížit. Takže jsem poslal společníkovi e-mail, že k 1. 8. 2003 odcházím, že bych chtěl prodat svůj podíl. Datum jsem vybral tak, aby se kryl s desátým výročím založení Zoneru.


A kupcem se stal Milan Behro?

Ano.


Takže měl nelehký úkol tě vyplatit z dobře rozběhnuté softwarové firmy.

Bylo to celé věcí dohody a musím říct, že jednání proběhlo férově. Milan si na ten podíl půjčil a splatil částku ještě dříve, než stanovovala naše dohoda.


Dá se říci, že celkově byl tvůj byznys velice úspěšný, protože v České republice není moc lidí, kteří si mohou dovolit koupit v Americe pozemek a postavit na něm dům. Nechceš ani naznačit, za kolik jsi svůj podíl prodal?

(úsměvy)


Ale o tom byly a budou největší dohady!

Já vím, ale to je tak, že v Česku nejsme schopni s takovou informací pracovat. V Česku se to prostě nesděluje. Ty jsi třeba výjimka, když jsi koupil magazín e-komerce.cz, tak jsi cenu zveřejnil...


Ano, ale to bylo součástí strategie. Ve své době to získalo potřebnou publicitu.

Souhlasím, to je dobrá strategie. Nicméně v tomhle ohledu již nemám potřebu vzbuzovat žádné ohlasy. Stáhl jsem se do ústraní. Při našem podnikání jsme si vždy hráli s veřejným míněním a s kolegou jsme se u toho bavili. Udělali jsme pro Czechii nějakou akci, konkurenční Globe na to reagovalo a my se smáli. Líbilo se nám, že když něco děláš, tak ostatní na to musejí reagovat. Ale nejzajímavější bylo pozorovat výsledek. Hraješ si třeba s nějakým marketingovým sdělením, na které národ reaguje. To je vzrušující. Co tím chci říct? Zjistil jsem, že to bylo stále více o penězích. Vydělávali jsme hodně peněz a tak nějak jsme začali ztrácet reflexi. Najednou skončila zábava a začala povinnost dohánět obrat z předchozího měsíce.


A jak je na tom Zoner obratově?

Již nevlastním podíl v Zoneru, takže číslo nemohu zveřejňovat; zeptej se Milana. Každopádně firma je velmi zdravá a především zisková. Když děláš licenční software, krabice vyjde na 25 korun, zaplatíš procenta programátorům a zbytek máš na marketing nebo eventuálně si můžeš něco nechat pro sebe. Samozřejmě, pokud to všechno jde dobře.


Ano, na tom je založený Microsoft ...

Microsoft má údajně ziskovost 50 %, Zoner je na tom podobně, nicméně v Česku to tak dělat nelze. Firmu zatěžuješ různými náklady, abys neplatil nehorázné daně.


Takže jste dělali obchody přes americkou dceru?

Nikoliv. Zoner nedělal operace přelévání peněz z jedné firmy do druhé. Ne, tohle se v Zoneru nedělalo.


Proč jsi svůj prodej podílu v Zoneru nezveřejnil? Většina lidí se o něm dozvěděla až po třech měsících na posledním Invexu.

Problém byl v tom, že jsem nechtěl svůj exit medializovat, protože oddělení software bylo tehdy dost spjato s mojí osobou. Měl jsem obavu, že pokud se nenajde dobrý nástupce (což se naštěstí podařilo), můj odchod by mohl poškodit rozjetý produkt. Zaměstnanci se o mém úmyslu dozvěděli až 4 dny předem! To byl šok. Navíc jsem tohle sdělení načasoval do doby dovolených, takže nebyl čas reagovat. Ve skutečnosti jsme lidem nedali možnost reagovat. Naštěstí Zoner pokračuje v nezměněné struktuře a daří se mu.


Ale Milan toho má plné brýle ...

Ano, Milan toho má plné brýle, ale už má na řízení chodu firmy víc lidí. Můj odchod z firmy dopadl dobře.


A tvoje budoucnost?

Oficiálně teď jsem výkonným ředitelem Zoner, Inc., v Atlantě, do jejíž blízkosti se stěhuji, ale moje aktivity budou mnohem širší. Zařizuji fotografické studio a okrajově se budu věnovat publicistice v oblasti fotografie. Současně dodávám, že jsem na startovní čáře. Vím jen, že je to obor, který mne baví a který chci dělat a jsem připraven 3 roky tvrdě pracovat, abych do tohoto oboru pronikl. Myslím, že o mě pár let nebudeš slyšet. Jdu do úplně jiné branže, budu se hlavně učit a zdokonalovat.


Neprozradíš něco víc? Jako ke člověku, který za deset let vybudoval firmu a stal se finančně nezávislým, což je věc, která se většině lidí nepodaří za celý život, nesedí mi, že bys neměl konkrétnější cíl.

Stal jsem se finančně nezávislým, ale rozhodně jsem toho nedosáhl sám. Odmítám tvrzení „vybudoval jsi firmu“. Firmu jsem nevybudoval sám, byli jsme dva a spousta skvělých zaměstnanců. A také jsme měli štěstí. Úplně jinak se podniká, pokud máš zajištěný přítok peněz do firmy a můžeš zkoušet různé aktivity, ze kterých ti vyjde každá třetí. Můžu ti hned vyjmenovat minimálně 10 dalších aktivit, ve kterých jsme peníze utopili. Například jsme měli pobočku v Polsku, kam spadly skoro dva milióny jenom proto, že jsme udělali řadu chyb. Dnes už to víme. Začali jsme dělat účetnictví a vůbec jsme neměli představu, jak s tím chceme prorazit. Jenom jsme věděli, že to je velice lukrativní trh. Vše se vyhodilo. Chyba byla v tom, že jsme se tříštili. Nebyli jsme tak silní na to, aby půlka firmy mohla dělat grafiku a druhá účetnictví. Neměli jsme na to prostředky. Nebo jsme dělali televizní hry pro jednu pražskou firmu, utratili pár člověkoroků vývoje a ta firma nakonec od toho odstoupila, jenže Zoner neměl nic smluvně ošetřené. A víš, že Zoner měl také dokončenou technologii na slovníky? Ale vyhořeli jsme na náplních, na slovíčkách. Mohu jmenovat další projekty. Podnikání je mnohdy o hledání a o štěstí. Upřímně odpovídám, že nevím, co mne bude živit za tři roky.


Přestože jste občas šlápli vedle, Tvůj výsledek je úctyhodný…

Není to špatné, ale člověk by se neměl nechat ukolébat. Když se podíváš například na Hlavenku, Staňka, Kasana, Cíglera nebo Kauckého - to jsou lidé, kteří toho v příbuzném oboru dosáhli ještě víc a za kratší čas. Klobouk dolů před nimi.


Děkuji za rozhovor a přeji hodně štěstí v dalším životě i podnikání.