Komentáře ke článku "Situace na trhu platebních karet v ČR"

Zdravím,

se závěrem článku nemohu souhlasit:

Není pravda, že poplatky za výběr z bankomatů mají být jakýmsi psychogickým faktorem (oblíbené klišé). Do loňského roku všechny banky spokojeně z ATM rýžovaly. V situaci, kdy dominantní banka s polovinou bankomatového trhu (ČS) se konečně (!) rozhodla účtovat bankám standardní mezibankovní poplatek $1,5, jim ani nic jiného nezbývá.

Ne že by banky na bankomatech prodělaly, náklady se jim ale ze dne na den zdvojnásobily. V současné době proto banky postupují následně:

a) banky retail tlačí do přímého používání karet (tomu můžeme jen tleskat)
b) ještě několik let budou značně rozšířovat síť vlastních bankomatů. I přes vysoké investice se to dlouhodobě vyplatí, musíme si zvyknout, že čeští zákazníci mají raději v ruce papírové bankovky než plastové karty.

Jiří Novák, ČP

P.S.: Průměr provize za acquiring je vyšší než uváděných 2,5%, pro ČR se pohybuje o 1% výše.

Některá čísla si zaslouží další komentař:

- čipovky Maestro, dle tabulky 41 %, jsou Maxkarty ČSOB, které obsahují magnetický proužek Maestro a čip s proprietární aplikací ČSOB. Čip lze využit jen u obchodníků ČSOB (asi 5000 ks nepočítaje terminály na poštách). Nelze tedy prohlásit, že se jedná o čipovku Maestro.

- Převaha tuzemských ECMC a tuzemských Visa electron vůči jejich mezinárododním verzím je způsobena Českou spořitelnou - obě tuzemské karty ČS masově vydává (narozdíl od embosovaých Visa) a až od letošního jara (na spec. žádost) je možné získat mezinárodní kartu ECMC nebo Visa Electron. Spolu s chronickým nepoužíváním karet k placení klienty ČS se to projevuje negativně i v celkových číslech ECMC.

Docela by mě zajímala aktuální strategie českých bank ohledně migrace na čipovky. V UK, F, SK je migrace v plném proudu, naše banky deklarovaly, že nejpozdější termín 1.1.2005, kdy mají být všechny karty čipové, splní, ale zatím pro to nic nedělají (včetně ČSOB, která má obecně s čipovkami velké zkušenosti). Taky by mě zajímala strategie přechodu na pouze teminály (tedy zrušení žehliček), využívání PIN u čipovek atd.
Nestálo by za to udělat na toto téma článek pokud možno s informacemi které poskytnou přímo banky?

Zajímavý článek, ale moc bych si přál, aby jej četli také ti, kteří se platebními kartami, bankomaty a ostatními technickými zařízeními zabývají profesionálně. Pokud se bude dále rozšiřovat síť bankomatů, v což doufám, doporučil bych typ, který "nežere" kartu, ale karta se jen protáhne snimačem, tak jak je běžné třeba ve Spojených státech. Silně to zdvihá důvěru v tento stroj zejména u opatrných lidí a "nováčků", nehrozí ztráta karty. Také tankovací stojany s platbou přímo na stojanu kartou jsou užitečné. Za pozornost ovšem stojí, jak jsou dnešní bankomaty různé z hlediska limitů, menu, "blbovzdornosti" postupu operací a pod. nejsem si jist, zda existuje standard. Bezpečnost operací je mocná kapitola sama pro sebe, jistě by byl zajímavý takto orientovaný důkladný rozbor, avšak informace nejsou z nejdostupnějších. A asi by také pomohl nějaký "osvětový program", jak to s kartou vlastně je a nakolik je to bezpečné. Asi bychom se posunuli zase kousek do světa.

Děkuji za názor.

Z hlediska poplatků za výběr z bankomatů se domnívám, že je nepodstatné jakou funkci poplatky mají plnit, ale jakou skutečně plní v okamžiku, kdy běžný uživatel stojí před problémem jak získat hotovost.

Jednou z funkcí, kterou by banka měla zajišťovat v rámci svých režijních nákladů, jsou pokladní služby. A náklady na budování poboček, pokladen, zaměstnávání pokladních a všechny související náklady _značně_ převyšují náklady na provoz bankomatů. A tak banky, v rámci úspory nákladů, již roky tlačí zákazníky do používání bankomatů, mj. zavedením poplatků za pokladní operace. V okamžiku, kdy se lidé přizpůsobili, začínají je tlačit do nepoužívání hotovosti. A používají osvědčené metody.

Co se týče ceny acquiringu, nevím zda existuje nějaký statistický materiál o který se opíráte, ale možná jde o to, jakou metodiku pro svůj výpočet používáte. Zda váhu položíte na počet uzavřených smluv nebo na realizovaný obrat. Průměr v obratové verzi tlačí dolů velké obchodní řetězce, které platí provize menší než 1%.

Čísel, která by si zasloužila další komentář je rozhodně víc. Nicméně by to přesáhlo rozměr běžného článku a jednoduché sdělení by se v textu ztratilo.

Co se týče čipových karet, asi máte pravdu, že by to stálo za samostatný článek. Na druhou stranu v případě rychlosti zavádění nejsem takový optimista jako vy. Čipová karta předpokládá autorizaci všech plateb pomocí PIN a to při současných obchodních podmínkách znamená přenesení celé odpovědnosti za fraud na bedra zákazníků. Pokud banky současně se zavedením čipových karet neplánují podstatné snížení poplatků za acquiring, jediný kdo na tom bude mít zájem a vydělá jsou banky.

Ono je více pozitivních zkušeností, které se dají získat ze zahraničí a za které není třeba draze platit vlastními experimenty. A to je téma i pro naše zákonodárce, nejen banky.

O osvětu se snažíme na našem serveru v sérii článků Stopařův průvodce světem platebních karet. Úvodní díly jsou věnovány spíše teorii, na osvětu týkající se bezpečnosti ještě dojde.

Děkuji za odpověď, ale ještě poznámka k čipovkám -- používání PINu nebude zdaleka tak systematické, jak by se mohlo zdát. Technologie to umožňuje, ale specifikace kartových asociací jsou značně benevolentní. Např. Europay pro EMV čipovky stanovuje:

- Maestro bude primárně ověřováno offline nebo online PIN, a doporučena je i podpora ověření podpisu zákazníka, v případě že terminál nemíá funkční PIN pad

- EC/MC bude primárně ověřována podpisem zákazníka a použití PIN je předpokládáno jen v bankomatech a bezobslužných prodejnách.

V rámci jednoho státu si banky mohou dohodnout systematické používání PIN nastavením příslušného profilu karty (tak jako je to v UK a F), ale nelze předpokládat, že to bude fungovat v mezinárodním měřítku. Např. kreditní čipovka Mastercard vydaná v USA, kde zadávání PIN není přijatelné psychologicky, může mít v profilu karty "PIN at POS not supported" takže se obchodník bude muset spokojit s podpisem účtenky.