Komentáře ke článku "Monetka.cz: Virtuální peněženka od Computer Pressu"

Chtel bych jen autora clanku upozornit, ze jeho tvrzemi o
"Ten má deset čísel, z nichž se však při přihlášení vyplňují jen některá. Díky tomu není PIN možné získat ani z paměti počítače či jinými systémy, které sledují dění na klávesnici. Za druhé, uživatelský účet v systému je přímo vázán na klientův bankovní účet"
V pripade, ze na pocitaci je nainstalovany snimac obrazovky (screenshot napr.kazdych 5 sekund) muzu odsledovat v kombinaci s ochytavacem klaves postupne cele cislo PIN.
Zejmena v pripade internetovych kavaren, resp pocitacu, ktere jsou pristupne vice lidem, by to bylo mozne.
... a vazani na bankovy ucet je pak spis na obtiz. Teda jestli to je dynamicky doplnovatelny ucet z bankoveho uctu.

Verim, ze to bude vyreseno tak aby nemohlo dojit k defraudaci.

K predchozimu prispevku:
Nevim k cemu by Vam bylo snimani obrazovky, kdyz jsou tam stejne jenom hvezdicky ...

Při čtení článku jsem se musel usmívat a současně jsem byl nešťastný z ubohé práce novinářů, kteří jen papouškují, co se jim řekne:

"Přesto se strategie, s níž přichází Computer Press od fungujících systémů liší. Monetka totiž nebude zprostředkovávat platby virtuální měnou, ale v českých korunách."

Všechny české systémy fungují (a včetně Monetky budou fungovat) na principu zprostředkování pohledávek. Tzn. že je úplně jedno, zda hodnota pohledávek je vyjádřena v korunách nebo Q nebo nugetech nebo v jiné měně, vždy se jedná o tu samou věc.

To je jen neschopnost novinářů se trochu zamyslet - navíc když i to zmiňované IlikeQ už uvádí platby vedle Q i v korunách ...

Vzhledem k nedavnemu ukradeni tisicu jmen a hesel k uctum ve stejne firme, nevzbuzuje u mne monetka zrovna moc duvery.
K te spolupraci s "nejmenovanou" bankou. Je znamo, zda bude nutno zakladat ucet u te banky? To by si to asi spousta lidi hodne rychle rozmyslela.

Ač nerad, musím některým diskutujícím dát zapravdu, protože článek podle mého názoru obsahuje několik nepřesností. Ale popořadě.

"Monetka totiž nebude zprostředkovávat platby virtuální měnou, ale v českých korunách."
Zde se narozdíl od pana Riedla domnívám, že se nejedná o nepřesnost. Autor se nezamýšlí nad principem (zprostředkování pohledávek) nýbrž nad uživatelským rozhraním. A tam je použití České koruny jednoznačně přínosné - uživatelé nebudou nuceni neustále něco přepočítávat.

"Hlavním problémem s nímž se internetoví obchodníci při placení on-line setkávají nejčastěji, je obava zákazníků ze zneužití jimi uvedených údajů, zvláště pak čísla platební karty."
Ze zkušeností z provozování našich internetových obchodů (spotrebak.cz a pameti.cz) víme, že se zneužití čísla kreditní karty obávají mnohem méně, než uvádějí nejrůznější zdroje a výsledky "jakýchsi" průzkumů. Faktem je, že se zákazníci obávají mnohem méně než banky, které se jim používání platebních karet systematicky snaží znepříjemnit.

"Tento problém dnes řeší samozřejmě různé formy elektronického (přímého) bankovnictví."
Bohužel právě tohle je hodně nepřesné. Žádný ze systémů elektronického bankovnictví problém možného zneužití (fraudu) neřeší. Elektronické bankovnictví pouze mění médium (zužují skupinu zločinců, kteří jsou fraudu schopni) a v lepším případě zavádějí bezpečnostní prvky, které možnosti fraudu omezují. O tom, že některé platební systémy jsou z bezpečnostního hlediska zcela nevyhovující, ani nemluvě.

"Ty však - s výjimkou systému eBanky - neřeší problém nedůvěry vyplývající z toho, že obchodník nemá kontrolu nad tím, zda klient zaplatil, a to až do okamžiku kdy jsou mu peníze připsány na jeho účet."
Zde autor skutečně neví, o čem hovoří. Obchodník nepotřebuje kontrolu nad platbou, obchodník potřebuje mít zaplaceno a nebo alespoň smluvní závazek zprostředkovatele platby o tom, že dostane zaplaceno do určitého data. A neřeší to ani eBanka, ta pouze zkracuje dobu mezi potvrzením příkazu zákazníkem a připsáním na účet obchodníka na minuty. Mimochodem, za tuto jednoduchou službu si účtuje poměrně vysokou provizi (1%, neporovnáván s cenami ostatních platebních systémů, porovnávám s cenou za zcela stejnou operaci platebního příkazu, liší se pouze interface).

"Možným řešením je sice dobírka, ta je však nákladná - jak pro obchodníka (když balík zákazník nepřevezme), tak pro zákazníka (zaplatí nejen peníze za zboží, ale i za poštovné, které není zrovna malé)."
Tato informace není pravdivá. Je potřeba rozlišit 2 věci, náklady na přepravu zboží a tzv. dobírkovné. Hmotné zboží je potřeba přepravit vždy, z hlediska nákladů obchodníka je tedy potřeba porovnávat pouze dobírkovné s provizí za použití platebního systému. Např. eBanka je levnější pro případy do 3.150 Kč, pro vyšší částky je výrazně výhodnější Česká pošta. A s rostoucí částkou je rozdíly prohlubují.

"I tento problém Monetka řeší. Vzhledem k tomu, že platbu lze provést jen mezi členy systému, má obchodník kontrolu, že zákazník dal příkaz k zaplacení. Zákazníkům přitom Monetka nabízí možnost v případě, že dodavatel nesplní dohodnuté podmínky, platbu stornovat, načež se peníze blokované pro uvedenou platbu uvolní pro použití na jiné účely."
To, že platbu lze provést pouze mezi členy systému není přednost, ale nedostatek. Jak jsem již uvedl, obchodník nepotřebuje kontrolu odeslání příkazu, obchodník potřebuje zprávu o zaplacení. A pokud systém bude umožňovat storno již provedené platby, nabízí se široké možnosti zneužití systému. Obecně tak vznikne spor, který bude muset někdo řešit a já se obávám, že tyto ambice Cpress mít nebude.

"Bezpečnost internetové peněženky Monetka však jde ještě mnohem dál. Za prvé, při přihlašování do systému musí uživatel vyplnit PIN, který mu vygeneroval systém. Ten má deset čísel, z nichž se však při přihlášení vyplňují jen některá. Díky tomu není PIN možné získat ani z paměti počítače či jinými systémy, které sledují dění na klávesnici."
Zde si autor plete pojmy. Zaměňuje systém znesnadňující (nikoli znemožňující) odposlech statického kódu (PIN) za bezpečnost Monetky. Systém ochrany kódu pak není ničím novátorský ani převratný. Tento princip se používá již velice dlouho. Spíše mě zařáží, že s mín na českém trhu přichází až Monetka. A rozhodně bych se nebál tak moc, jak to vyjádřil pan Molnár. I ve světě zločinu totiž platí

"Za druhé, uživatelský účet v systému je přímo vázán na klientův bankovní účet. I kdyby se tedy někomu snad podařilo získat přístupový PIN a dostat se k účtu, stejně nemůže peníze převést na jiný účet než na ten, se kterým je vázán."
Nebo na jiný účet v systému Monetky. Ale to tuším nebude možné, platit bude možné jen obchodníkovi.

Omlouvám se, že jako "pachatel" celé zápletky reaguji až teď, ale byl jsem několik dní "mimo" a neměl jsem přístup k internetu. Protože považuji některé výhrady za závažné, omlouvám se a slibuji, že co nejdřív připravím článek - studii na téma "internetové platební systémy a on-line prodej", kde se mi - doufám - podaří veškeré připomínky řádně zdokumentovat a mé chyby opravit.

To co udelal CPress a pan Hlavenka je ukazka, jak se jedna zatim v tehle zemi. Pan Hlavenka DLOUHOU DOBU LHAL, ze nepripravuje takovy system! JASNE to prohlasoval na Zive a jinych serverech a pak vyrukuje s takovym systemem. To je podle ukazka nesolidniho jednani a jak se rika, kdo lze, ten krade.

Pane Čelustko, velmi si vážím vašich názorů, ale v diskuzi k tomuto článku jste mě v některých věcech překvapil poněkud naivními názory. Ale popořádku:

- Nutnost používání českých korun

S tím s vámi souhlasím a myslím, že si to uvědomili i tvůrci I like Q, když už uvádějí všechny hodnoty i v korunách.

- Zkušenosti z vašich obchodů spotrebak.cz a pameti.cz

Viděl jsem vaši přednášku z First Tuesday a zeptám se: o čem vaše zkušenosti vypovídají?
Dovolím si odpovědět: o ničem. Přestože se je snažíte prezentovat jako obecné pravdy, vaše čísla, jak moc chtějí lidé používat platení karty na Internetu jsou iluzí. Kdo nakupuje ve vašich obchodech? Předpokládám, že váš sortiment z drtivé většiny nakupují firmy a živnostníci, kdežto v běžném internetovém shopu B2C (tj. tam, kde se různé platební nástorje nejvíce používají) jde především o koncové uživatele. I když moc nevěřím výzkumům veřejného mínění, jejich čísla odpovídají realitě mnohem více.

- Dobírka - rozlišování nákladů na přepravu zboží a tzv. dobírkovné

Zde si dovolím nesouhlasit, neboť vaše výpočty jsou vytržené "z kontextu". Nelze jednoduše odlišit náklady na celý proces expedice pouze na tyto 2 položky.

Elektronické platební systémy přinesly velkou změnu pro logistiku - umožňují plně automatizovat proces expedice, vyhnout se "ručnímu zpracovávání papírů". Ač si nedělám iluze, že to v českých obchodech bůhvíjak funguje, měl byste do svého výpočtu zahrnout i úsporu nákladů z použití el. systémů, ze snížení rizika, atd. Myslím, že byste došel k výrazně jiným číslům (viz cenové srovnání papírového a elektronického zpracováním SIPO, kde je rozdíl 15-20 Kč na 1 platbu).

S pozdravem,
L. Riedl

Vážený pane Riedle,

v jednom se co do hodnocení našich zkušeností možná shodneme. Naše průzkumy mají stejnou vypovídací schopnost jako průzkumy, které si většinou zadá některá z bank - tedy žádnou. Jsou ovlivněny tendenčně kladenými otázkami, výběrem skupiny respondentů, názorem hodnotitele získaných dat. Jedna pravda říká, že jsou 3 druhy lži, záměrná, společenská a statistika. Pokud mi pošlete odkaz na skutečně nezávislý průzkum trhu týkající se platebních karet, budu opravdu moc rád. Po několikaměsíčním pátrání mám pocit, že takový průzkum:

a) nikdo opravdu nezávislý dosud nedělal
b) nechce zveřejnit jeho výsledky

Druhý problém spojený s platebními kartami je také poměrně jednoznačný - jejich uživatelé nevědí, co vlastně mají. Neznají svá práva ani povinnosti, neznají rizika ani jak se proti nim v rozumné míře bránit. Otázka tedy logicky musí znít, nakolik bude jakýkoli průzkum relevantní, pokud lidé dané problematice nerozumí. Tak trochu mi to připomíná volební průzkumy, kde odchylka v řádu desítek procent není výjimkou.

Nařkl jste mne z naivity, ale popisováním logistckých procesů dokazujete, že sám o nich víte jen velice málo. A už vůbec nerozumím, proč uvádíte systém Sdružených Inkasních Plateb Obyvatelstva - SIPO - v souvislosti s dobírkami internetových obchodů. A pokud jste měl namysli náklady na zpracování poštovních poukázek, mohu vás ujistit, že veškeré fakturované náklady jsou v mé kalkulaci již zahrnuty. Chybí pouze náklady na zpracování, což je pár minut práce sektretářky na přepsání variabilních symbolů do účetnictví. Pokud by pošta byla schopna poskytnout tato data v elektronické podobě, odpadlo by i to. Jedinný faktor, který zůstává a je relevantní, je snížení rizika fiktivní objednávky. Krom toho, že tento faktor je prakticky nevyčíslitelný, neboť vychází z charakteristiky prodávaného zboží a ze způsobu vyřizování přijatých objednávek, naráží to na zájem zákazníků platit zboží při dodání. Mnozí i když mohou platit některým z platebních systémů, přesto objednávají zboží na dobírku. A to je zákazníkova volba, nikoli moje zbožné přání.

Ještě k tomu snížení rizika. Je opravdu dobré rozlišovat kdo jaké zboží kupuje. V našich obchodech máme velice nízké procento nevyzvednutých zásilek, především proto, že u nás nakupují z 92% firmy. Ale například obchodní-dum.cz uvádí čísla výrazně odlišná od čísel např. vltava.cz. Proč? Protože odlišným způsobem pracují se svými zákazníky. Pokud si něco objednáte, zavolají vám, ověří si objednávku. Už vám někdy někdo zavolal z vltavy.cz? Nechci zde kritizovat vltavu.cz, jen na dvou zřejmých příkladech ukazuji rozdílný přístup k zákazníkům a z toho vyplývající různá procenta fiktivních objednávek. Každý svoje problémy řeší posvém. Někdo změnou logistiky, někdo vývojem a zaváděním platebních nástrojů. Co je levnější si netroufám vyčíslit.

Vážený pane Čelustko,

děkuji za vaši odpověď. Nechtěl jsem vás nijak urazit, ale upozornit na rozpory, které jsou ve vašich úvahách (a které považuji za závažné).

1. Průzkumy

Už jak jsem napsal, nevěřím příliš žádným průzkumům. Rozhodně si však vždy promýšlím, když potřebuji nějaká čísla, KDO průzkum zpracoval, JAKÉ s ním mám zkušenosti a JAKOU METODIKU používá. Neznám přesně situaci na českém trhu, kvalitních průzkumů je asi minimum (už jen pro velikost trhu). Ze zmiňovaných důvodů však beru za hodnověrnější zprávu sepcializované instituce.

Žádný zdroj na české průzkumy bohužel neznám, o situaci s placením v Evropě ale každý rok zpracovává zprávu Gartner (možná bude na vyžádání k dispozici část pro tisk).

2. Elektronické versus papírové platby

Nejsem ješitný, proto mě označení na neznalost logistiky příliš neurazilo. Kdybych ale pro tento obor nedělal, neodvažoval bych se k tomu tématu vůbec vyjadřovat ...

Jak píšete, "veškeré fakturované náklady jsou v mé kalkulaci již zahrnuty". To je však zatraceně málo! Pokud uvažujete pouze přímé náklady, uvažujete jen polovičně. Každá firma, která musí zpracovávat větší objem plateb, "musí" podrobně sledovat, kolik ji stojí i nepřímé náklady.

V Čechách je myslím stále zvykem vše obhajovat, "že to udělá účetní, která mě moc nestojí" (lidská práce je pořád příliš levná ...). Spočítejte si však všechny nepřímé náklady (včetně té účetní), kolik Vás stojí?!? Kdykoliv chce někdo ořezat náklady a optimalizovat procesy, musí všechny tyto náklady znát a počítat s nimi i jednotkově. To je potom důvod, proč je SIPO (příklad použitý na srovnání nákladů na zpracování, konkrétně z plynáren) pro firmy tak nevýhodné - přímé náklady jsou 2-5 Kč, nepřímé však tvoří 10-15 Kč! Jak je to potom u internetových obchodů?

Velmi se mi líbí váš závěr: "Každý svoje problémy řeší posvém." Dovolím si ho doplnit: Neměli bysme bezmyšlenkovitě věřit nejrůznějším průzkumům, ale sledovat náklady a hledat řešení pro mě nejvýhodnější.

L. Riedl.

Vážený pane Riedle,

začínám chápat důvody odlišnosti našich názorů. Nedomnívám se totiž, že by plynárny byly typickým internetovým obchodem :-)) Já jsem porovnával případ internetových obchodů, prodávajících hmotné zboží, kde je základem pro úvahu dobírkovné vs. platba platebním systémem. České internetové obchody vyřizují denně desítky, některé možná stovky objednávek denně. Tedy nikoli tisíce či desetitisíce, jako tomu asi bude v případě plynáren. Problematika zpracování plateb v tomto rozsahu je dozajista odlišná.

Porovnáváme tedy následující věci z pohledu internetového obchodníka:
1) dobírkovné + náklady na tisk složenek + náklady na jejich přibalení do zásilky + náklady na zpracování výpisu z pošty + časová hodnota peněz
proti
2) provize za použití platebního systému + náklady na jeho zřízení + náklady na vedení účtu + náklady na online komunikaci + náklady na rozšíření stávajících aplikací + náklady na lidskou kontrolu "automatického" provozu

Rozvedu to - v případě papírového zpracování jsou to náklady na pořízení tiskárny (<10 tis) + náklady na provoz tiskárny (<250/měsíc) + náklady na přibalení (závislé na počtu, při 50 zásilkách denně cca. 10min, tj. cca. 350 Kč/měs), + náklady na zpracování výpisů (opět při 50 zásilkách cca. 800 Kč/měs) + časová hodnota peněz (velmi obtížně vyčíslitelné, závislé na mnoha faktorech, řekněme průměrná zásilka 1.500 Kč, 8% úrok, na 14 dnů činí 5.500 Kč ročně). V tomto případě mi mimo dobírkovného vycházejí související náklady <2 Kč/zásilku.

V případě platebního systému, náklady na zřízení platebního systému (zřizovací náklady cca. 2.000 a náklady na implementaci <10 tis) + náklady na vedení účtu pro proprietární platební systém (200 - 1.500/měs), náklady na online komunikaci (systém v případě kontroly platby musí být připojen (obtížně vyčíslitelný podíl na pevné lince, ale dial-up mi vychází cca. 2.000 Kč/měsíc) + náklady na rozšíření stávající aplikace (účetnictví, intidiuální, ale může dosáhnout i ceny několika desítek tisíc Kč) + náklady na lidskou kontrolu systému (cca. 400 Kč/měs). V tomto případě se pohybujeme od <2 - 4 Kč/zásilku.

Jestli umím dobře počítat, tak můj výčet pořizovacích a provozních nákladů ještě více zvýraznil vyšší ceny elektronických systémů :-) A to neuvažuji, že všechny platební systémy jsou proprietární a že především zřizovací, ale i některé provozní náklady je potřeba násobit počtem platebních metod... Ale pozor! Netvrdím, že je dobírka výhodnější vždy a všude. Otázkou je výše placené částky. Pokud je průměrná objednávka do 1.000 Kč, je pošta jednoznačně dražší.

Případ citovaných plynáren je malinko odlišný. Počet zpracovávaných položek je výrazně vyšší, průměrnou placenou částku bych odhadl do 1.000 Kč. Pohybujeme se tedy v pásmu, kde použití platebního systému může být z důvodu provize výhodnější nežli pošta. Zavedení elektronického systému může v porovnání s využitím pracovní síly přinést snížení nákladů (náklady s rostoucím počtem transakcí nerostou lineálně, jako je tomu u pracovní síly).

Abysme si rozuměli, nejsem propagátorem dobírky a už vůbec ne České pošty. Pouze naznačuji, že většímu prosazení se platebních systémů brání podstatně větší množství faktorů, než jen nedůvěra zákazníků.

Vážený pane Čelustko,

děkuji za Vaši rozsáhlou a pečlivou odpověď. Přestože se v naší diskuzi pravděpodobně nedohodneme, jsem poměrně rád, že i takovéto diskuze se vedou na Internetu.

1. K plynárnám - přestože tento příklad ukazujete jako extrémní, není tomu tak. Od jistého bodu - počtu vyřízených objednávek - přestávají hrát roli fixní náklady a vše rozhodují variabilní. Tzn. pokud máte 10 tisíc nebo 100 tisíc objednávek nemusí být rozhodující, náklady na objednávku poté klesají velmi mírně (přirozeně rozhodují zvláštnosti odvětví, ve kterém se pohybujeme. Ale to bych již odpovídal jako konzultant ...)

2. K Vašemu výpočtu - přestože je velmi pečlivý, nezohledňuje opět všechna čísla.

Ukážu na příkladu:

Uvažujme střední český obchod s ročním obratem 30 milionů Kč a průměrnou objednávkou 1500 Kč, tj. 20 tisíc objednávek za rok.

1. Expedované zboží - Při uvedeném obratu budu mít týdně v expedovaném zboží neustále 600 000 Kč. Při uváděném úroku 8% ročně 48000 Kč.

2. Falešné objednávky - uvažujme jistý podíl vrácených objednávek (neznámá adresa, ap.), použiji přitom číslo uváděné obchodem Mobil.cz 7% (další obchody uvádějí i více) a cenu za doporučený balík ČP 32 Kč. Tyto náklady ročně činí 44800 Kč.

Jen při uvažování těchto 2 položek vycházejí průměrné náklady na 1 dobírku 4,64 Kč.

Při započtení vašich nákladů jsou průměrné náklady na 1 objednávku přes 6 Kč.

Nepochybuji, že při implementaci elektronických plateb pro takový obchod se budou průměrné náklady příliš lišit, rozhodnoutí potom bude více zaviset na výhodách, které jednotlivé možnosti nabízejí.

L. Riedl

Vážený pane Riedle,

pomiňme již plynárny, jejich případ skutečně není typický pro internetové obchody. Ať již proto, že své zboží dopravují zákazníkům jiným způsobem než přepravní službou, nebo tím, že případ fiktivní objednávky jaksi z principu nepřepokládám.

Co se týče výčtu nákladů, rozhodně si nedělám nárok na úplný výčet. Šlo mi pouze položení základu k další diskusi. Přeceňujete však výsledky českých internetových obchodů :-))

Podle posledního průzkumu Gfk, 82% českých internetových obchodů vykazuje obrat <1 mil Kč, 13% obrat 1 - 5 mil Kč a pouze 3,6% obrat vyšší 10 mil Kč. Nakonec i můj výpočet byl zcela vedle, neboť jsem uvažoval s 50 zásilkami denně, to je 50 (objednávek) *21(počet prac. dnů v měsíci)*12 (měsíců v roce) = 12.600 objednávek za rok. To by při průměrné objednávce 1.500 Kč představovalo obrat 18,9 mil Kč, ale toho dosahuje pouze malé procento internetových obchodů.

Daleko přesnější bude, spočítáme-li to naopak. Vezmu-li modelý případ: 1 mil (obrat)/ 1.500 (prům. objednávka) / 12 (měsíců) / 21 (počet prac. dnů v měsíci) = 2,65 objednávky za den. I když vezmu v úvahu 2 mil obrat, dopějeme k číslu 5,3 objednávky za den. V obou případech se bude z hlediska mzdových nákladů jednat o podprahové hodnoty, protože těch několik minut spojených s vyřizováním dobírkovného se rámci denních úkolů prostě ztratí, dokonce i té účetní. A to byl také důvod, proč jsem v původním porovnání nákladů tyto položky prostě neuvažoval.

Ještě k Vašim výpočtům, nevím jak jste dospěl k částce 600.000 Kč expedovaného zboží týdně. Možná dělíte těch 30 mil 50 týdny... Ale příklad vycházel z 50 objednávek denně, tj. 250 týdně, tj. při prům. objednávce 1.500 Kč = 375.000 Kč. Navíc jsem uvažoval s krytím obratu v rozsahu 14 dnů, potřeba je tedy dvojnásobný kapitál, 750 tis Kč. Nicméně chybě jsem se nevyhnul ani já. Svůj výsledek jsem označil jako roční, je spočítán je měsíční. Ale oba jsme opět vedle co se týče potřeby průměrného českého internetového obchodu. Na 1 mil Kč ročního obratu je potřeba 40.000 Kč na 14 dnů (zjednodušuji rok na 50 týdnů). 40.000 (14 denní obrat) * 8% / 12 (měsíce v roce) = 267 Kč za měsíc.

Daleko větší roli budou hrát nevyzvednuté zásilky. Pokud uvažujete zmíněných 7%, jsou asi nejpodstatnějším problémem. Naše obchody však dlouhodobě dosahují hodnot << 1/2 procenta. Domnívám se, že zde záleží jednak na nabízeném zboží, profilu typického zákazníka i konkrétní logistice. Naše příznivé výsledky přičítám opakovaným nákupům (spotřebák nakupují zákazníci daleko častěji než mobilní telefony), struktuře našich zákazníků (92% tvoří firmy) a proces ověřování objednávek, který jsme vytvořili. Je tedy otázkou, zda je uváděné procento nevyzvednutých zásilek možné snížit méně nákladným způsobem, než je odeslání zásilky na neověřenou adresu.

Dospěl jste k číslu 4,64 Kč, připočtením k mým výsledkům dokonce k číslo > 6 Kč. Vypadá to děsivě, ale pokud na stranu elektronických plateb připočtu náklady na amortizaci potřebného SW vybavení, bude to ještě více. A to uvažujeme modelové příklady. V praxi to bude ještě dlouho vypadat tak, že obě metody budou koexistovat. Např. eBanka u nás dosahuje 7% obratu a protože některé náklady jsou fixní, může se klidně stát, že náklady na 1 objednávku placenou elektronicky značně překračují 10 Kč v nepřímých nákladech.

I přes všechna tato čísla, nedovedu si představit, že by internetové obchody přestaly přijímat objednávky placené dobírkou, když tvoří přes 80% jejich obratu.

Dobrý den všem,
pokusím se o souhrnnou odpověď všem.

1. Bezpečnost, a "snímač kláves a odchytávač obrazovky". On vám v té úvaze ještě chybí duch, který vidí člověkovi do mysli a stojí mu za zády. Absolutní bezpečnost nezaručí nikdo a nikdy - samozřejmě, že pokud bude mít člověk na svém počítači nainstalovaný rezidentní špionážní software, tak přijde o všechna hesla na všechny weby, o soukromé dokumenty, o čísla kreditek atd.

2. Ad pan Riedl a měna: pane Riedle, mýlíte se. To, že jiné firmy operují s "nuggety" a podobnými nesmysly, je zásadní psychologická zábrana pro jejich zákazníky - nakupující i obchodníky. Samozřejmě že ve výsledku, po přepočtech, to dopadne stejně přes nuggety či Q jako přes koruny, ale právě ty přepočty a různé "mentální přeměny" jsou problémem. Q a nuggety jsou přesně to, co říkám "virtuální měna", jen jakýsi uměle vytvořený přepočtový instrument.
Co Q "uvádí" nevím, ale platit se dá stále jen kvéčky.

3. Ad pan Vorel a hesla: pane Vorle, jak se zdá, věříte více hackerům než slušným lidem. To je vaše svobodná volba, ale myslím, že vede do pekel. Žádné jména a hesla uživatelů ukradeny nebyly - to si jen pan hacker vymyslel, aby byl zajímavější.

4. Ad rozsáhlý příspěvek Emila Čelustky. Souhlasím, jen pár upřesnění: a) dobírka je problém vzhledem k poměrně vysokému počtu nevyzvedlých dobírek a tím pádem vysokým ztrátám obchodníka, naprosto přesahujících nějaké "desetikoruny" dobírkovného. Též neobratná manipulace, takové ty různé pohlouplé lístečky, nutnost jít na poštu atd.
Převody mezi uživateli Monetky: tady chybí doplnit informaci. Nebude možné "jen tak" převádět peníze mezi uživateli monetky, tj. jakoby posílat "plaťáky"; jednak to je bankovní služba a Monetka není banka, a jednak to odporuje úrovni bezpečnosti, se kterou Monetka operuje - docela citelné odstranění "fraudu" je v tom, že převod peněz v Monetce znamená vždy kontrolu přes třetí stranu (obchod), nelze tedy si říci "já ti pošlu peníze", musí v souvislosti s tím být učiněn nákup zboží nebo služby.

5. Ad "HOnza". Pane kolego, to jsou silná slova o lhaní, musím ale uvést, že bohužel lžete vy. Monetka se vyvíjí velmi rychle, před cca půl rokem jsem ještě vůbec netušil, že něco takového budeme dělat - pokud jsem v té době říkal, že "nepřipravujeme", pak jsem říkal naprostou pravdu a co víc, dokonce jsme o tom ani neuvažovali. Od okamžiku, kdy jsme rozhodli o startu projektu jsem pak už nikde netvrdil, že něco takového nepřipravujeme. Pokud mě to chcete vyvrátit, uveďte konkrétní odkaz.

Díky za pozornost
jh