Reklama

Co přinese širokopásmový internet?

Světová síť sílí na kapacitě, komunikační společnosti hlásí čím dál větší širokopásmové pokrytí. Spuštění širokopásmového internetu se očekává v blízké době i u nás. Pokusil jsem se zjistit co to znamená pro poskytovatele těchto technologií a jaké se dá očekávat přijetí ze strany zákazníků.

"Širokopásmový (broadband) Internet" je označení pro internet na bázi nových technologií umožňujících přenos dat k uživateli (a od uživatele) řádově v desítkách Mb za sekundu. Že se z příchodem širokopásma podstatným způsobem změní nejen obsah internetu, ale i přístup uživatelů k němu, není nutné zdůrazňovat.

Velký rozvoj se dá očekávat s nástupem širokopásmového internetu v multimediální oblasti, reklamě, zábavném průmyslu. Revoluci způsobí příchod multimedií do oblasti mobilní komerce.

Technologické předpoklady

Pro širokopásmový internet připadají v úvahu technologie DSL (Digital Subscriber Line - digitální předplatitelská linka) nebo její obdoba ADSL (asymetrická digitální předplatitelská linka) a UMTS (Universal Mobile Telephone Service), která by měla zpřístupnit informace náročné na velikost dat (např. multimedia) uživatelům mobilních telefonů. Soustředím se na technologie využitelné prostřednictvím osobních počítačů.

ADSL umožňuje přenosovou rychlost desítek Mb/s na klasických telefonních vedeních. Spuštění této technologie v sítích Českého Telecomu se dočkáme podle předpokladů ještě letos, licence k provozování UMTS jsou rozdány, je v zájmů operátorů služby na bázi těchto technologií spustit co nejdříve.

V Evropě je situace trochu jiná: většina širokopásmové komunikace probíhá na pevných linkách, protože kabeloví poskytovatelé byli mnohem rychlejší při zavádění širokopásmových služeb než poskytovatele DSL/ADSL. V blízké době však bude počet uživatelů širokopásma používající kabelové připojení přečíslen uživateli DSL. Širokopásmový internet bude nacházet stále větší uplatnění v domácnostech, pro které bude DSL provozované prostřednictvím telefonní sítě dostupnější.

Graf 1: Evropské domácnosti s kabelovým nebo DSL s přístupem k Internetu

^{Zdroj: Van Dusseldorp&Partners, 2001}

Lídry co do počtu širokopásmového připojení v Evropě jsou Francie, Německo a Velká Británie. Podle zprávy GartnerG2 bude mít do roku 2005 širokopásmové připojení 10% Evropských domácností. Na konci roku 2001 bylo 500 tisíc širokopásmově připojených domácností ve Francii, 200 tisíc v Británii a milion v Německu. Celkově má v Evropě podle společnosti eMarketer přístup k širokopásmu 5.9 milionů domácností. Velmi razantní nárůst se předpokládá ve skandinávských zemích.

V USA se počet připojených domácností podle GartnerG2 pohybuje kolem 13.8 milionu (podle eMarketer 11.4 milionu). V současné době vede kabelové připojení, ve prospěch DSL se situace obrátí v roce 2004 nebo 2005.

Graf 2: Domácnosti v USA s přístupem k širokopásmu, podle tyou připojení

Graf 2: Podíl kabelového a DSL připojení v USA

^{Zdroj: eMarketer, 2001}

V roce 2004 bude 85 milionů z celkových 143 milionů aktivních uživatelů internetu v USA připojených prostřednictvím dial-upu, zatímco 58 milionů uživatelů bude mít širokopásmový přístup (podle McKinsey 40 milionů). Příjmy z širokopásma dosáhnou v USA v roce 2004 8 miliard USD (z 2.2 miliard v roce 2000), zatímco příjmy z dial-up připojení klesnou na 4.6 miliard (2004) z 8 miliard v roce 2000.

Globálně bude v roce 2004 bude na světě 32 milionů předplatitelů alternativních širokopásmových technologií (bezdrátový přístupf, sateitní přenos, optické vlákna) oproti 7 milionům v roce 2000. Během příštích dvou let budou kabelovým a DSL poskytovatelům širokopásmového připojení konkurovat provozovatelé obousměrného satelitního připojení, jako jsou DirecPC a StarBand.

Podle zprávy společnosti eMarketer jsou zákazníci připraveni zaplatit více za připojení k internetu, pokud poskytovatel zaručí kvalitu poskytnutých služeb a ochranu soukromí.

Pro další rozvoj širokopásmového připojení je nutné, aby poskytovatel zajistil:

Okamžitý a jednoduchý přístup k širokopásmovému připojení
Slíbenou minimální přenosovou rychlost po 24 hodin denně
Okamžitou zpětnou vazbu, která v případě technického problému povede k rychlému vyřešení (což může být problém, pokud poskytovatel pracuje s pronajatou linkou)
Soukromí a bezpečnost zákazníka za každé situace
Co nejjednodušší systém placení za připojení.

Graf 3: Důvody proč si američtí uživatelé pořídili širokopásmový přístup

Graf 3: Důvody proč si američtí uživatelé pořídili širokopas. přístup

^{Zdroj: Arbitron/Coleman, 2000}

Dostupné výzkumy se shodují na tom, že klíčovým faktorem pro další rozšíření širokopásmového internetu bude dostatečně přitažlivý obsah. Dokud nevzniknou zajímavé služby, nebudou potencionální zákazníci ochotni platit za vysokorychlostní připojení nebo budou přinejmenším velmi citliví na ceny takových technologií.

Klíčový bude obsah

Z nárůstu kapacity internetového připojení se budou pochopitelně nejvíce radovat poskytovatelé služeb a obsahu náročného na objem datového přenosu: prakticky veškerá odvětví mající co do činění s multimedii, - v první řadě distributoři audiovizuálních produktů a zábavný průmysl.

Že bude o online distribuci audio/video produktů zájem lecos naznačuje úspěch Napsteru, který například jen za listopad roku 2000 zaznamenal dvě miliardy (!) stažených souborů, než začaly spory o jeho legálnost. S větším rozšířením širokopásmového připojení se dá předpokládat další zvýšení zájmu o online distribuci audio souborů, technologie vysokorychlostního internetu jsou předpokladem k rozšíření zájmu i na video data.

Velké nahrávací společnosti si dobře uvědomují příležitost kterou internet nabízí a uzavřeli partnerství s online distributory. V prosinci 2001 vstoupil na trh server MusicNet nabízející hudbu umělců zastoupených nahrávacími společnostmi BMG, EMI, Warner Music a Zomba Records, v lednu letošního roku byl spuštěn konkurenční projekt Pressplay, nabízející hudbu společností Sony, Universal, EMI a několika tzv. "nezávislých" studií (RoadRunner atd.). Obě služby nabízejí jak přímou distribuci hudby k zákazníkovi (download), tak poslech ze serveru poskytovatele (streaming). Na hodnocení úspěchu těchto projektů je brzy, důležitým faktorem bude cenová politika. Placenou službu připravuje také průkopník Napster.

V PriceWaterhouseCoopers věří, že online distribuce hudby bude mít oproti klasické "fyzické" distribuční cestě významnější podíl na trhu kolem roku 2004, kdy dosáhne obratu 1.3 miliardy USD. Fyzická distribuce bude nadále značně převažovat s obratem 15.9 miliard USD.

Graf 4: Lidé se zkušeností s následujícími typy digitální hudby (USA)

Graf 4: Lidé se zkušeností s následujícími typy digitální hudby (USA)

^{Zdroj: Ipos-Reid, Únor 2002}

Zábavný průmysl bude hrát v poskytování obsahu pro širokopásmový internet značnou roli. Podle aktuální publikace Parks Associates bude v roce 2005 jen v USA (pro jiné regiony tyto informace bohužel zatím nemáme, ale dá se předpokládat obdobný vývoj) 80 milionů přístupových bodů kompatibilních se síťovými aplikacemi zábavného charakteru (v roce 2001 jich bylo pouhých 9 milionů).

Obdobně International Development Group předpovídá na rok 2004 přes 50 milionů herních konzolí napojených na internet.

Poměrně rozsáhlý průzkum poptávky po službách souvisejících se širokopásmem uskutečnila společnost BroadJump v USA. Následující graf naznačuje o jaké služby od vysokorychlostního připojení očekávají. Technicky zaměřeným službám dávají v současné době potencionální zákazníci přednost před multimediálními a zábavnými službami (Více o tomto výzkumu zde.).

Graf 5: Zájem uživatelů širokopásma o doplňkové služby

Graf 5: Zájem uživatelů širokopásma o doplňkové služby

^{Zdroj: BroadJump, 2001}

Studie naznačuje, že poskytovatelé, kteří kromě konektivity nabídnou také přidané služby, získají nejen konkurenční výhodu, ale také zajímavý alternativní zdroj příjmů. Nabídkou nadstandardních služeb mohou docílit jak nárůstu předplatitelské obce, tak zvýšení zisku v poměru na jednoho zákazníka.

Rozvoj distribuce multimediálních dat se nedotkne pouze oblasti B2C a C2C ale nemalou měrou i B2B. Mezi společnostmi zabývajících se multimediální produkcí (hudební, filmový, zábavní průmysl, reklama) vznikne platforma pro výměnu audiovizuálních dat, v této oblasti se dá předpokládat značný potenciál a první projekty mířící do této oblasti se připravují.
Autor: Pavel Hrůza
Datum: 18. února 2002

Profil autora

Pavel Hrůza