Reklama

Pokus o zmapování stavu B2B u nás

Ve snaze předložit ucelenou představu o stavu B2B u nás, jsem se obrátil se s několika dotazy na firmy, které již mají s B2B své zkušennosti. Nutno ovšem podotknout, že pokus o získání informací od velkých firem typu Makro nebo Siemens obvykle zhavaruje na zákazu poskytování informací jiným způsobem, než přes tiskové oddělení.

To ale nezaměstnává specialisty na e-komerci, takže zde získaný unifikovaný výtlačok, je v podstatě pro odborný tisk téměř nepoužitelný. Zde je vidět podstatný rozdíl oproti stavu u internetových obchodů zaměřených na koncového zákazníka, kde není problém získat vyjádření od kvalifikovaného specialisty. Internetový B2C obchod málokdy zaměstnává více jak deset lidí a jeho organizační struktura je v porovnání s B2B poměrně jednoduchá. Ing, Milan Dědek, koordinátor pro Internet/Intranet ve společnosti Škoda Auto říká „Naše firma ročně vyrobí a prodá téměř 400 tisíc vozů,každý se skládá z několika tisíc komponent. Uvedenou problematiku řeší týmy specialistů, ve firmě neexistuje jediný člověk, který by ji znal celou .„

Je však třeba říci, že například před třemi roky jakákoli informace získaná ze zákulisí prvních B2C obchodů měla také téměř cenu zlata. Dnes jsou již majitelé a manažeři e-shopů podstatně sdílnější. Dá se tedy s určitostí předpokládat, že podobná vývojová paralela se bude opakovat i u B2B e-komerce.

Tak se ptám

Dotazy položené zástupcům podniků, ve kterých se již B2B e-komerce využívá, nebo se o její zavedení v současné době pokouší:

1) Charakterizujte strukturu svých dodavatelů a zákazníků
2) Existuje propojení vašich informačních systémů se systémy dodavatelů a zákazníků ?
3) Jakými kanály odcházejí objednávky k dodavatelům a přicházejí od zákazníků ?
4) Jak jsou ve firmě využívány možnosti, které přináší rozvoj internetu a komunikační technologií?
4a) Pokud používáte B2B technologii, jaké konkrétní řešení?
5) Vyjmenujte tři největší problémy s nimiž se setkáváte při zavádění B2B ve vaší firmě. Nemám na mysli ani tak technické potíže jako spíš problémy s přístupem lidí, neochotou učit se novým věcem, nekompetentností dodavatelů, nedostatek kvalifikovaných lidí, nedostatek informací atd.
6) Předpokládáte v nejbližší době další investice do elektronického obchodu ?
7) Jak byste charakterizoval(a) současný stav v B2B? Kde je příslovečné úzké hrdlo?
8) Co si myslíte o boomu internetové komunikace a B2B ve všech oborech vůbec?
9) Jaký byl největší přínos po zavedení B2B ve vaší firmě ?
10) Charakterizujte přístup vašich smluvních partnerů k B2B

A) Odpovídá Kamil Řípa, odbor výzkumu trhu, ETA a.s.

1)Jedná se o subdodavatele dílů pro domácí elektrospotřebiče, dodávky hotových výrobků ze vzájemných kooperací s významnými zahraničními společnostmi. Co se týče odběratelů - jsou to velkoobchodní a maloobchodní organizace tuzemské i zahraniční, dodávky jsou určeny pro zahraniční firmy

2) Existuje propojení na nejvýznamnější zákazníky prostřednictvím internetového spojení

3) - podnik využívá modemového, MW spojení a spojení pevnou linkou
- existuje možnost připojit významného partnera na informační systém ETA (nutnost dbát
na informační bezpečnost)

4) Podnik je online propojen s okolím, vybudován podnikový intranet, informační systém je teprve budován. V současnosti se jedná především o dotvoření vnitřního informačního systému a probíhá zjišťování optimálního řešení pro propojení na naše největší odběratele a dodavatele.

4a) Hledáme optimální technologii B2B (využitelnou pro spojení na významné partnery)

5) Kladem je, že vedení společnosti podporuje rozvoj informačních systémů firmy. Potýkáme se především s nedostatkem informací o této problematice.

6) V současné době máme zpracován soubor úkolů, ve kterých chceme zlepšit funkce naší internetové prezentace včetně internetového prodeje. Řeší se úkol internetového napojení na nejvýznamnější obchodní partnery.

7,8) Z průzkumů, které proběhly ohledně využívání technologií B2B vyplývá, že české podniky nejsou v implementaci těchto technologií příliš daleko. O této problematice toho bylo obecně poměrně dost napsáno, ale dle mého názoru chybí konkrétní informace jaké systémy jsou využívány, zkušenosti podniků, které mají implementovány B2B.

9) Na tomto úkolu se v současné době pracuje - získávají se informace

10) Neexistuje tlak na zavedení systému - náš podnik se spíše snaží zachytit budoucí možný vývoj.

B) Odpovídá Ing. Tomáš Bleša, jednatel firmy Anneca, spol.s.r.o.

1) PORGÉS: Jedná se o nabídku produktů vlastní výroby pro zdravotnická zařízení a nemocnice.
     HCSS:Nabídka služeb pro pacienty, dodavatelé jsou různí

2) PORGÉS: Systém umožňuje komunikaci přes Web.
     HCSS: Systém generuje datové dávky, které jsou vyúčtovávány zdravotním pojišťovnám za       poskytnutí péče pacientům

3) Web, e-mail

4) Bohatě je využíváno e-mailu a Webu. Pro PORGÉS existuje elektronická konference s více jak 100 účastníky z ČR a SR. Oba systémy PORGÉS i HCSS jsou spravovány vzdáleně pomocí WWW formulářů. Oba systémy jsou implementovány za pomocí technologií Java a SQL na UNIXu. Systém HCSS navíc intenzivně využívá formátu XML a v budoucnu by měl podporovat WAP a přístup ze zařízení jako jsou PDA nebo mobilní telefon.

4a) Do kategorie aplikací typu B2B lze zahrnout dva větší projekty, na kterých pracujeme. Ten první je obchodní aplikace pro firmu PORGÉS, která (nejenom) v ČR distribuuje zdravotnický materiál a druhý je systém řízení poskytování služeb pro firmu HCSS (Home Care Services & Supplies. V druhém případě se ani tak nejedná o typický B2B, protože mezi sebou tímto systémem komunikují pobočky téže společnosti.

5) Z pozice firmy ANNECA jako dodavatele mohu uvést nedostačující legislativu(zákon o dig. podpisu), malou   informovanost lidí ve firmách mimo IT oddělení (pokud existuje). Manažeři společností nedokáží často za investicí do B2B systému vidět ušetřené peníze v budoucnu či větší produktivitu práce.

6) U PORGÉSu i HCSS vývoj stále pokračuje a tím pádem pokračují i investice.

7) Úzké hrdlo je legislativa a stále vysoké ceny za pevné připojení do Internetu.

8) Čekají nás úžasné možnosti a současně i mohutné protesty odpůrců globalizace. :-)

9)Těžko toto mohu hodnotit jako dodavatel, ale řekl bych, že lidi si zvykají velmi pomalu a díky tomu ten hlavní přínos teprve přijde. Jednoznačně se to projeví na větší produktivitě a nižších nákladech na chod firmy.

10) Od "Uvidíme, třeba později" až po velmi pozitivní. Ti s negativním přístupem se k nám nejspíš vůbec nedostanou.

C) Odpovídá Libor Knespl, manažer marketingu CCS

1) CCS nemá dodavatele a zákazníky v klasickém slova smyslu, ale obchodníky a klienty. CCS umožňuje pouze autorizaci plateb a následné finanční vyrovnání mezi držiteli karet CCS a obchodníkem.

2) Nikoli, systém CCS je z bezpečnostních důvodů přísně oddělen.

3) Autorizace probíhá v prostředí internetu, SSL enkrypce.

4) Informační systém, www stránky

4a) Vlastní, proprietární

6) Samozřejmě

7) Nedostatek nabídky - obchodních serverů, portálů

8) Boom již nastal? V českých podmínkách jistě ještě ne, ale světlá budoucnost je nastartována.

D) Odpovídá Ing. Pavel Janda , zástupce firmy Sedin

1) 30procent objednávek jde přes internet, zbytek je offline

2) Ano propojení je využíváno pro HotLine, přenos souborů, info, ceníky, chat

3) Web, mail, hotline

4) Internet je využíván jako informační zdroj číslo jedna. Objednávky jdou online, také zakázky se přesunuly "od faxu k internetu"

4a) Bylo již zmíněno

5) Ochota lidí přejít nový system

6) Stále investujeme do této oblasti

7) Procento připojených lidí k internetu je u nás stále ještě velmi nízké

8) Je to vývoj, jako každý jiný. Není dobré ho přeceňovat ani podceňovat

9) Zvýšil se okruh naší působnosti a také jsme získali nové klienty

10) Dá to práci naučit je vše a vysvětlit jim to

Promiň, že je to málo

Pokus o zmapování stavu B2B v české kotlině ukázal, že pravdu mají ti odborníci, kteří poukazují na určitou paralelu vývoje se starším a menším bratrem. Stav B2B je oproti B2C pozadu ve vývoji zhruba o dva až tři roky, takže tomu odpovídá i stav jaký panoval u B2B přibližně v roce 1997. Některé firmy již tuší, že je tu něco nového, co by se nemělo ponechat bez povšimnutí, protože by se to mohlo stát mocnou zbraní v rukách konkurence. Mnohé firmy jsou ve stavu shánění informací, malá část osvícenců se již pokusila něco rozjet, zbytek má však „důležitější“ starosti. Nejdále jsou firmy zaměřené na informatiku a počítače. Stav je charakterizován nízkým počtem opravdu funkčních řešení, které zřejmě nepřesahuje početní schopnosti žáka první třídy základní školy.

Tomuto stavu odpovídá i chování vývojářů, kteří se v postoji větřícího ohaře pokoušejí odhadnout, zda již nastal čas vyrazit se svým produktem na trh. Bedlivě si přitom hlídají konkurenci; český trh je malý a chyba ve strategii se těžko napravuje. Na druhé straně se jedná o téměř panenskou půdu, dobře připravený projekt by se měl ujmout bez větších problémů. Příkladem je záměr B2B Centra, spustit na podzim provoz virtuálního tržiště zaměřeného na kancelářské potřeby, spotřební materiál, počítačovou techniku a pracovní pomůcky.

Lidi nejsou a nebudou

Vše navíc komplikuje i fakt, že celý proces zprovoznění B2B se všemi souvisejícími procesy není záležitostí několika měsíců ale řádově několika let. To je však příliš daleký časový horizont pro krachující české podniky, u nichž mnohdy člověk neví dne ani hodiny. Pochopitelně je zde i otázka, kde sehnat peníze na takový projekt a také samozřejmě i specialisty na moderní informační technologie rozumějící navíc i ekonomice a vnitropodnikovým procesům. Peněz i odborníků je u nás všeobecný nedostatek, navíc podobně fundovaný odborník je považována za endemita i na evropských a amerických pracovních trzích. Nezbývá než doufat, že vláda a příslušná ministerstva velmi dobře vědí co dělají, když peníze pumpované do firem, dolů a zemědělství za účelem udržení sociálního smíru nepoužívají na přeškolení aspoň části pracovníků, kteří stejně odsud budou muset jednou odejít. Systém investičních pobídek přilákal sice do země investory, ovšem ti zde na rozdíl například od Irska už teď marně hledají pracovníky připravené pracovat v náročném prostředí moderních provozů digital economy. Německo volá SOS již teď a bude vyslyšeno. My budeme volat o pomoc o pár měsíců později a nikdo nás poslouchat nebude. Proč? Inu, jednak nejsme Německo a jednak lidí znalých věci je stejně všude málo.
Autor: Leoš Prušvic
Datum: 15. června 2000