Česká veřejnost a elektronický podpis

S prvním říjnovým dnem vstoupil v platnost zákon o elektronickém podpisu. Výzkum, který uskutečnila DEMA, a.s. před jeho schválením a ve kterém bylo dotazováno 1080 osob reprezentujících dospělou populaci ČR starší 18 let, mimo jiné mapoval, jaký význam přikládá veřejnost digitálnímu podpisu a co si od něj slibuje. přinášíme nyní údaje z tohoto výzkumu.

Celkový náhled na uzákonění elektronického podpisu

Podle výsledků reprezentativního výzkumu je většina občanů ČR přesvědčena, že uzákonění elektronického podpisu se pozitivně odrazí na rozvoji elektronického obchodování (66%) a že je to viditelný krok, který přiblíží Českou republiku k vyspělým zemím a k Evropské unii (63%).

Každý druhý (52%) spojuje možnost zasílat dokumenty, žádosti, apod. elektronicky a přitom se stejnou platností, jako kdyby byly podepsány vlastní rukou na papíře, s úsporou času občanů a v této spojitosti se snížením psychicky vypjatých situací ve styku s úřady.

Elektronický podpis by měl přinést pozitivní efekt jak firmám, tak národnímu hospodářství (44%) - i když zde značná část občanů (49%) neumí posoudit, neví.

O tom, že dojde k zefektivnění státní správy, je přesvědčen zhruba každý třetí občan (39%). Každý sedmý si myslí, že tomu tak nebude (14%). Téměř polovina (47%) neví, zda používání elektronického podpisu bude mít kladný vliv na služby poskytované státní správou.

Značná skepse panuje v názorech občanů, pokud jde o záležitosti korupce. Každý pátý si myslí, že elektronický podpis pomůže omezit korupci státních úředníků (21%), ale větší část, každý třetí má za to, že nikoliv (34%). Těch, kteří nevědí, je opět téměř polovina (45%).


Úhel pohledu se mění s věkem

Analýza dat z hlediska věkové struktury populace ukazuje na vysokou míru očekávaného pozitivního efektu vyvolaného zrovnoprávněním elektronických a tištěných dokumentů v rovině firemní, národohospodářské i prestiže České republiky v rámci vysoce vyspělého světa.
Velmi zřetelně a téměř shodně třemi čtvrtinami všech kategorií občanů od mladé až po starší generaci (ale i každým druhým v důchodovém věku) je dávána tzv. zelená elektronickému podpisu v souvislosti s budoucím rozvojem elektronického obchodování. Toto zjištění potvrzuje i analýza z hlediska ekonomické aktivity. Podle ní je naprostá většina občanů v produktivním věku (74%) přesvědčena o významnosti přijetí nového zákona jako prvku pomáhajícího formovat a urychlovat elektronickou ekonomiku (pouze 2% tvrdí opak a 24% neví, neumí posoudit).
Ve vztahu k výkonu státní správy jsou všechny věkové kategorie ve svém očekávání poněkud opatrnější. Čím jsou občané starší, tím méně často se jejich názory pohybují v rovině pozitivního očekávání. Vyšší věk nese s sebou jak nárůst nevyhraněnosti (“neumím posoudit”) tak skepse (odpovědi “ne”).


Vliv počítačové vybavenosti a gramotnosti

Jedním z cílů zrovnoprávnění elektronického dokumentu s papírovým je zlepšení komunikace s úřady. Jeho uvádění v život, bude vyžadovat kromě technických předpokladů (např. vybudování dostatečného počtu veřejně dostupných míst k Internetu) také notnou dávku osvěty tak, aby i ty skupiny populace, které nebudou mít Internet k běžnému použití doma či v práci, měly šanci využívat výhod, které jim moderní způsoby komunikace poskytují. Zde nejde jen o popularizaci elektronického podpisu, nýbrž o výraznou podporu celé oblasti informatiky, ve vztahu k občanům, především o podporu jejich počítačové vzdělanosti.

Dokládají to i výzkumná data: ti, kteří mají k počítačům a k Internetu blíže, vnímají novou formu spojení se státní správou, ale i s ostatními subjekty na kvalitativně vyšší úrovni. Nejen že slyšeli častěji o záležitosti zvané elektronický podpis, nýbrž jsou i lépe informováni o jeho podstatě, možnostech, apod.

Vybavenost Internetem, tzn. existence reálných podmínek pro jeho využívání, je jedním z faktorů zásadně podmiňujících názorové spektrum na význam digitálního podpisu. Ukazuje se, že občané pohybující se v prostředí, kde se Internet již “zabydlel”, si umí mnohem častěji než ostatní vytvořit vlastní vyhraněný názor. Směrem k elektronickému podpisu je jejich názor v naprosté většině kladný (vyjma oblasti korupce).

Rovněž občané, kteří mohou již nyní prakticky využívat moderních způsobů komunikace prostřednictvím e-mailu, deklarují budoucí odraz elektronického podpisu mnohem častěji pozitivně než ti, kteří elektronickou adresu nemají.

Dostupnost občanů přes e-mail

Čím jsou občané mladší, vzdělanější, s lepším finančním zázemím, podnikavější a počítačově vybavenější, tím častěji mají svoji e-mailovou adresu.

 Tisknout článek  
 Přidat komentář