Spotrebak.cz - sponzor E-komerce
 Sponzoři 
 Hledání 
 Newsletter 
 Reklama 
 Diskuze 
 Bez komentáře 
Reklama
Užitečné informace pro kutily.

Lobbování v Česku a po česku

V souvislosti s blížícím se vstupem ČR do EU se hodně mluví o tom jaké šance na obhájení a prosazování svých zájmů mají nové členské země EU spolu se svými ministerstvy, firmami, společenstvími ale i jednotlivými občanskými sdruženími a tedy i jednotlivými občany. Mediálně velmi vděčné reportáže na toto téma dramaticky popisují boj za hájení zájmů českých zemědělců, mluví se ochranářských opatřeních pracovního trhu v EU vůči milionům nových občanů EU, o nutnosti balení kusového pečiva či ochraně moravské Slivovice. Prostý občan zakroutí hlavou nad novým nesmyslným zákonem, které prosazuje to či ono ministerstvo s halasným pokřikem „ Požaduje to EU“, aby se pak později dozvěděl, že i samotní úředníci EU jen užasle zírají nad tím, jak si určitou směrnici EU čeští byrokrati uzpůsobili buď svým potřebám, nebo potřebám vlastních národních zájmových uskupení. Ať již se jedná o prosazování zájmů kohokoliv, odborný encyklopedický termín pro„způsob ovlivňování poslanců různými skupinami lidí, sledujících určitý společný zájem“ shrnuje takové konání pod jedno slovo - lobbismus.

Obecně známým faktem je, že na mezinárodním fóru Češi své zájmy hájit neumí a je jedno jestli teď mluvíme o státních úřednících nebo třeba o manažerech firem. Nicméně nezadržitelně se blíží čas, kdy typické švejkovské heslo „To chce klid“ bude možná znamenat pouze výzvu ke klidu před bouří například legislativní.
Na to jak to vlastně jak je to s lobbováním v Česku a hlavně jak to bude s lobbyingem v EU jsem se zeptal Jany Petrjánošové, konzultanky firmy CEC Government Relations. Za lubem jsem měl hlavně zjistit jaké šance na prosazování zájmů mají české IT firmy nebo čeští online obchodníci. Jelikož online obchody dnes fungují napříč sortimentem a tedy i napříč jednotlivými průmyslovými odvětvími dotýká se téma rozhovoru mnohem více firem, než by se na první pohled zdálo.


Firma CEC Government Relations se zabývá lobbováním za zájmy firem . Co vlastně si pod pojmem lobbování můžeme v praxi představit? Jak taková činnost probíhá?

Efektivní lobbying je kombinací několika věcí. Je to včasná detekce problému (nebo příležitosti), stanovení realistických cílů, dostatečně přesvědčující argumentace, správné načasování, prostor a ochota ke kompromisům atd. V prvé řadě je třeba velmi pečlivě sledovat připravované či jen zamýšlené změny v legislativním prostředí. Čím dříve je problém odhalen, tím větší je šance na úspěch a tím méně Vás stojí Váš lobbyista. Jakmile monitoring odhalí potenciální hrozbu, je potřeba stanovit realistické cíle. K tomu slouží politický audit, jehož hlavním smyslem je pomoci klientovi rozhodnout, zda chce věnovat další zdroje na odstranění problému. Politický audit v podstatě řekne, s jakou pravděpodobností a v jakém čase lze žádoucího výsledku dosáhnout. Dalším stupněm je zpracování argumentace. Lobbyista musí problému klienta rozumět a argumentaci upravit tak, aby zohledňovala obecné i individuální zájmy a odbornost těch, kteří o věci rozhodují. Cílem je vést diskusi směrem, kterým chce klient a nikoli jeho oponenti. Podrobný plán lobbyingové kampaně pak v podstatě stanoví, co říci kdy a komu. Správné načasování je velmi důležité. Můžete mít skvěle podloženou argumentaci, silnou koalici podporující Váš zájem a příznivou odezvu tisku, ale to všechno se mine účinkem, pokud kampaň vyvrcholí příliš brzy či naopak přijde pozdě.


Jak je to s úspěšností takovéto činnosti? Podařilo se vaší společnosti v poslední době prosadit nějaké změny v zákonech ?

Není v našem zájmu „vzít případ“, pokud nevěříme, že jej můžeme vyhrát. Závěr politického auditu může tudíž obsahovat konstatování, že šance na úspěch je malá, a doporučení buď cíl modifikovat nebo se jej prozatím vzdát. Naše úspěšnost je proto velmi vysoká. Zcela nedávným úspěchem bylo prosazení změny zákona o DPH v části týkající se archivace dokumentů. Dva nové paragrafy vytvořily podmínky pro převod fyzických dokumentů do elektronické formy a jejich archivaci v této formě pro účely zákona o DPH. Výčet některých dalších legislativních úspěchů je na našich webových stránkách.


Sledování návrhů připravovaných zákonů a jejich analýza je jednou z činností kterou se zabýváte. V nedávných dnech byl Ministerstvem informatiky předložen k veřejné diskusi návrh zákona "O službách informační společnosti". Jak se na podobu tohoto zákona díváte z pozice své profese? Může takto pojatá zákonná norma nějakým zásadním způsobem ovlivnit do budoucna například prodej zboží přes Internet v ČR ?

Pokud tento zákon bude schválen, stane se v budoucnu spolu s chystaným zákonem o elektronických komunikacích jedním z klíčových zákonů pro e-business. Záměrem ministerstva je tento zákon podle potřeby dále rozšiřovat. Návrh zákona se mi prozatím zdá velmi nepřehledný. S určitou nadsázkou řečeno, jedinou srozumitelnou věcí v návrhu je výše pokut za jeho porušení. Neučiní-li tak ještě ministerstvo, poslanci se určitě pokusí návrh upravit, a to s nepředvídatelným výsledkem.


Často se setkávám u podnikatelů s názory, že naše zákony jsou pouze slaďovány se zákony EU a žádná dodatečná úprava stejně není možná, protože pak by se naše legislativa lišila od legislativy EU, což není žádoucí. Jak se na tento názor díváte vy?

Mnohdy se stává, že potřeba sbližování naší legislativy s právem Evropských společenství je jenom záminka. Ve skutečnosti takovou úpravu Evropská unie vůbec nevyžaduje. V tzv. evropské novele se objeví další opatření a změny, které již s harmonizací nemají nic společného. A i v případech, kdy opravdu jde o slaďování našeho práva s právem ES, není vše ztraceno. Mnohdy ke splnění požadavků EU stačí úprava jiná, mírnější. Ukázkovým příkladem bylo přejímání evropské direktivy ‚televize bez hranic‘ a boj o flexibilní výklad kvót na evropské pořady.


Jak je to s lobbyingem v EU? Kdo a jak zde zastupuje zájmy českých firem?

Na rozdíl od České republiky, kde je stále v myslích lidí lobbying spojován s korupcí, v zemích Evropské unie je považován za standardní způsob sladění zájmů hospodářství, politiky a veřejnosti. Kvalita legislativy je vždy vyšší, pokud její tvůrci konzultují problematiku s co nejširším spektrem zúčastněných. České firmy mohou své zájmy hájit prostřednictvím lobbyingových agentur jako je naše, které mají pobočku v Bruselu. Od června loňského roku působí v Bruselu Česká podnikatelská reprezentace při Evropské unii (CEBRE), která byla zřízena za podpory Hospodářské komory ČR.


Vezměme si modelový příklad. Jsem vlastníkem středně velké firmy, prodávám elektroniku a PC jak v kamenném tak v internetovém obchodě a krom toho jsem regionální internetový provider. V mém podnikání mne pálí několik problémů (například s placením přes internet), které lze vyřešit asi jen tlakem na ministerstva, nebo na změnu zákona. Jak mám postupovat, když vše ostatní selhalo a já se nemíním smířit s daným stavem?

Legislativní proces je zpravidla velmi nepřehledný, neefektivní a obtížně předvídatelný. Takovéto prostředí může být pro podnikatele frustrující, ale lobbyista právě tyto znaky využívá pro manévrování a vytváření kompromisu, který vyhovuje jak klientovi, tak většině zákonodárců. Pokud váhám, zda jsou mé požadavky prosaditelné, prvním krokem by mělo být nechat si zpracovat politický audit svých cílů. Na jeho základě se mohu rozhodnout, zda budu chtít do jejich prosazení dále investovat. Náklady na tento první krok, a následně na případnou kampaň, může menší firma sdílet s několika dalšími subjekty. Je však nutné se ujistit, že existuje naprostá shoda zájmů a že takové uskupení bude operativní. To je určitá nevýhoda velkých asociací.
Autor: Leoš Prušvic
Datum: 21. října 2003



 Profil autora  

Leoš Prušvic

Výkonný ředitel APEK
Publicista


 Sdílet článek  
Facebook Facebook   Jagg Jagg.cz   Linkuj Linkuj.cz  
 Související články  
12.12.2003
02.02.2005