Spotrebak.cz - sponzor E-komerce
 Sponzoři 
 Hledání 
 Reklama 
 Diskuze 
 Bez komentáře 
Reklama
Užitečné informace pro kutily.

Internetové bankovnictví v ČR - bouda na zákazníky?

Z několika studií bankovních nákladů vyplývá, že Internetové bankovnictví znamená pro banku podstatné snížení nákladů na transakci. Přesto se české banky běžně snaží zákazníkovi tyto služby prodat za vyšší ceny. Proč?

Vycházím z informací a statistických čísel, která byla publikována na Internetu například na MSN/CNBC, NetworkMagazine.com, Journal of Internet Banking and Commerce a Mississippi Business Journal a ze studie společnosti Booz, Allen & Hamilton. Shrňme si je:

Klasická bankovní operace,
při které klient navštíví banku a věnuje se mu úřednice za přepážkou, stojí banku podle různých zdrojů: 1,07; 1,10; 1;08; 1,70 USD.

Telefonická bankovní operace s callcentrem,
při které klient volá callcentrum a věnuje se mu operátor/ka, strojí banku podle různých zdrojů: 0,54; 0,80; 0,54; 0,54 USD

Telefonická bankovní operace konverzantem,
při které klient pracuje s automatickým hlasovým systémem, stojí banku podle různých zdrojů: 0,27; 0,26; 0,27 UDS

Internetová bankovní operace,
při které klient pracuje se serverem banky prostřednictvím vlastního PC, stojí banku podle různých zdrojů: 0,015; 0,20; 0,13; 0,01 USD


Přestože se jednotlivé zdroje ve svých výsledcích liší, domnívám se, že můžeme trochu paušalizovat a přepočíst náklady kurzem 30 Kč/1 USD. Cena klasické bankovní operace stojí banku v jejích nákladech přibližně 33 Kč. Tatáž operace, provedená prostřednictvím operátora callcentra stojí 16,20 Kč. Pokud klient vybaví své potřeby pomocí automatizovaného konverzačního systému, náklady banky klesnou na 8,10 Kč a pokud použije internetbankingu, sníží se až pod 4 Kč, podle některých zdrojů dokonce až na 0,30 Kč za transakci!


Co z uvedených čísel vyplývá?

Především jsou jednoznačnou odpovědí na důvody procesu, který v České republice už nějaký čas probíhá. Banky tato čísla samozřejmě znají a proto tak silně tlačí na zavádění nových technologií. Je ale s podivem, že volí především formy telefonického bankovnictví, ale i přes jednoznačnou výhodu jakoby opomíjejí internetové bankovnictví. Jediným důvodem by mohla být poměrně nízká penetrace Internetu v domácnostech a ve srovnání s tím vysoká penetrace mobilních telefonů. Otázkou ale zůstává, zda hlavní část příjmů bank generuje firemní či soukromá klientela. V případě firem totiž nízká penetrace Internetu odpadá, podle různých průzkumů 70 - 90% českých firem má přístup na Internet. Penetrace je zde tedy minimálně srovnatelná s penetrací mobilních telefonů.

Do budoucna musíme počítat s tím, že banky budou chtít co největší množství svých zákazníků a jimi prováděných transakcí "natlačit" do pro banku nejméně nákladného způsobu provádění bankovních operací. Současný důraz na ovládání účtu telefonem se partně změní, důraz bude kladen především na Internetové bankovnictví. Neznamená to, že by se nutně musely změnit marketingové plány banky, tlak bude vyvíjen především na stávající klientelu.


Proč máme platit víc?

Internetové bankovnictví má ale ještě jednu, zcela nespornou výhodu. Tou je jednoznačná úspora nákladů také na straně zákazníka, nejen na straně banky. Přesto se nám většina českých bank snaží internetbanking prodat jako nadstandardní službu, za kterou je potřeba si připlatit. Vycházejí přitom z velké úspory na straně zákazníka a domění, že zákazník se s nimi o tuto úsporu podělí. Naopak, o mimořádných úsporách na straně banky se tiše mlčí. Proč?

Copak marketingovým oddělením bank chybí jakákoli soudnost? Copak banky nechtějí získat více zákazníků např. lákáním na internetbanking zcela zdarma? Z úspory 29 a více Kč za operaci by to přece neměl být žádný problém. Bezplatné vedení účtů, hrazené z uspořených prostředků by přece mohlo být dobrým tahákem pro nové klienty banky. V současné době něco takového nabízí soukromým osobám pouze Živnostenská banka v produktu Netbanka. Propagace tohoto produktu však vázne a tak Netbance slyšel jen málokdo.


Jak je to ve světě?

Všimněme si jedné, z našeho pohledu snad nejzajímavější, bankovní skupiny - Nordea AB Sweden. Tato banka ma celkem 3,2 milionu zákazníků a operuje na trzích Dánska (25% podíl na bankovním trhu), Finska (40%), Norska (15%) a Švédska (20%). Základem úspěchu banky je internetové bankovnictví, které svým zákazníkům nabízí za ceny, které by i pro našince byly velmi přijatelné ceny. Pokud bychom navíc provedli přepočet paritou kupní síly, zjistili bychom, že banka nabízí své služby skoro zadarmo. Tento faktor se společně několika dalšími - např. ve Finsku jsou to velké vzdálenosti, nízká hustota osídlení, státem široce podporovaný Internet jako jedna z možností jak překonat vzdálenosti - významně podílí na výši podílu banky na bankovním trhu.

V porovnání s našimi bankami Nordea nabízí prakticky všechny transakce v ceně měsíčního paušálu a se zvyšujícím se zůstatkem na účtu se cena měsíčního paušálu snižuje. Nepřipomíná vám to něco? Ano, hádáte správně, původní koncept dnes již neexistující Expandia banky.


Otázky - najdou se i odpovědi?

Paradoxně jsem při psaní tohoto článku narazil na více otázek než odpovědí. Situace na českém bankovním trhu je poplatná pozornosti, kterou mu věnují naši politici již někdy od roku 1991 - 1993. Zpožděná privatizace, sanace stovek miliard bankovních dluhů ze státního rozpočtu, nezájem nastolit konkurenční prostředí. Často se setkávám s pojmem bankovní socializmus, který patrně nejlépe popisuje skutečný stav bankovních služeb v naší zemi. Zlepší se to? Najdou banky operující na českém trhu odvahu nabídnout svým klientům například kvalitní internetové bankovnictví včetně vedení účtu za nižší než dosavadní ceny?
Autor: Emil Čelustka
Datum: 21. listopadu 2002



 Profil autora  

Emil Čelustka

Redaktor serverů e-komerce.cz a světNotes.cz.


 Sdílet článek  
Facebook Facebook   Jagg Jagg.cz   Linkuj Linkuj.cz  
 Seznam komentářů  
Vypsat
Od
Téma
Datum

amber
Internetové bankovnictví
21.11.2002 11:12
Emil Čelustka
RE: Internetové bankovnictví
21.11.2002 15:11
amber
Internetové bankovnictví
22.11.2002 00:06