Kolik škody nadělal PF-virus?

Pokud srovnávám počet emailových PF, které obdržela naše firma loni a předloni, nemohu se ubránit jistému zděšení. Hrubým odhadem - je to nárust o stovky procent. A tak zatímco se předloni jednalo o záležitost nehodnou komentáře, loňské vánoční a novoroční šílenství už za úvahu stojí.


Neznalost, neschopnost, nezájem nebo vše dohromady?

Protože jsem spíše technicky založený, nemohu na prvním místě zmínit především technické nedostatky rozesílaných PF. Za naprosto školáckou, ale přesto se ještě vyskytující, považuji chybu, při které autor všechny emailové adresy uvede do pole Komu (anglicky To), místo aby je uvedl do pole Skrytá (hrozný překlad anglického bcc - blind carbon copy). Nejenže se tak všichni příjemci dozví emailové adresy všech ostatních příjemců, ale v případě stovek adresátů se podstatným způsobem zvětšuje objem přenášených dat. Nelze než poděkovat firmě Microsoft, která už v několikáté verzi svých produktů standardně zobrazuje pouze pole Komu a Kopie a problematickému rozesílání tak napomáhá.

Další z řady chyb, které se nadšení PFkáři dopouštějí, je přidávání vlastního PF obrázku do zprávy. Nejelegantnější řešení přitom spočívá v uložení obrázku PFka na firemní nebo jakýkoli freehostingový server a rozesílání pouze odkazu na daný obrázek. Vlastní zpráva s vánočním a novoročním přáním včetně potřebného linku nemusí být větší než stovky bajtů.

Pokud už se rozhodnete vložit do PFkového emailu i obrázek, měli byste si dát podstatně více práce s optimalizací jeho velikosti. Drtivou většinu obrázků, které k nám loni dorazily, je totiž možné bez viditelné ztráty kvality zmenšit na třetinu až polovinu. Jenže zde většině uživatelů chybí potřebné znalosti a v mnoha případech i vybavení. S nástroji pro zpracování obrázků, které jsou součástí Windows nebo Wordu, se to dá udělat jen stěží. Také si nemyslím, že někdo ocení PFko o rozlišení větším než řekněme 800x600 bodů. Na ty tři sekundy, kdy se na obrázek dívá aby ho následně smazal, bude stačit i podstatně míň.

Z tohoto pohledu za naprostý úlet je možné považovat nadšence, kteří papírovou PFku vloží do scanneru, nasnímají v rozlišení třeba 1200 dpi a výsledek o velikosti 3 a více MB rozešlou všem okolo. Možná mi to nebudete věřit, ale i taková přání dorazila.


Kolik to všechno stojí?

Náklady na vánoční a novoroční přání už roky považuji za náklady zcela zbytečně vynaložené. Všichni asi dobře víme, co stojí různá papírová přání, zasílaná stále dražší a stále velmi špatně fungující poštou. Nicméně většinu z nich rozbalí sekretářka a obvykle je rozloží někde na stůl, aby je po několika týdnech naprostého nezájmu kohokoli vyhodila do koše. Ale je to ten starý svět, ve kterém se v cenách všichni trochu orientujeme a tak většinou nikdo nepošle PF třeba všem svým kolegům ve firmě.

To s daty je to jiné. Představa o nákladech a především časovém zatížení při čtení těchto mailů nám prostě chybí. Nic neodfiltruje sekretářka. Všechno dostane každý jeden příjemce přímo do své pošty. Co následuje je jednoduché si spočítat. Jestliže ve firmě o 200 zaměstnancích všichni pošlou mail o velikosti 200 kB na polovinu svých kolegů, máme tu ve výsledku 20.000 mailů o celkové velikosti 4 GB! A i kdyby se čtením a mazáním každého takového mailu ztratilo pouze půl minuty, dohromady to vydá na jednu pracovní sílu na celý měsíc! To ovšem není nic proti tomu, kolik času lidé stráví přípravou toho správného textu a výběrem, případně scannováním, toho nejskvělejšího obrázku. Tipnul bych si v průměru hodinu a to ještě mnohé hračičky značně podceňuji. Ve našem příkladě je to 1,25 pracovní síly na měsíc. A to dosud počítám pouze přání, která si posílají zaměstnanci jedné firmy mezi sebou. Neuvažujeme o tom, co stojí posílání, příjem a čtení takových přání zvenčí.

Z pohledu celonárodního či dokonce celosvětového to musejí být čísla přímo astronomická. Nevyplatí se omezit takové plýtvání prostředky?


Jak to firmy řeší?

Zatím především administrativními nařízeními, která rozesílání novoročenek mailem zakazují. U firem a organizací se stovkami a tisíci pracovníků je takové omezení naprostou nutností, která má především zabránit zahlcení serverů. Další z možností nabízí specializovaný software filtrující poštu podle klíčových slov, případně rušící přiložené obrázky vybraných formátů. Tyto metody jsou sice drastické, ale bývají účinné pouze po omezenou dobu.

Znám konkrétní příklad ze státní správy, kde na serveru nastavený zákaz posílání souborů ve formátu JPG začali pracovníci obcházet dvěma různými metodami - přejmenováním obrázku na soubor s extenzí DOC a následném zpětném přejmenování souboru na straně příjemce. Druhá, z hlediska provozu v síti podstatně horší metoda, znamená vkládání obrázků do wordovských dokumentů a s posílání těchto dokumentů.



Myslím si, že popsaný problém PFek se dá směle srovnávat s nesmyslným šířením poplašných zpráv o nových virech, možná i se škodami, které napáchají některé virové nákazy. A stejně jako v případě virů bude vždy na prvním místě prevence v podobě osvěty a informování uživatelů o tom, co vlastně dělají.
Autor: Emil Čelustka
Datum: 6. ledna 2003

 Profil autora  

Emil Čelustka

Redaktor serverů e-komerce.cz a světNotes.cz.

 Tisknout článek  
 Přidat komentář