Malé a střední české firmy se do elektronických tržišť nehrnou
Sen o stovkách českých firem čile obchodujících prostřednictvím elektronických tržišť se pomalu rozplynul, realita je mnohem prozaičtější. I když nějaké výsledky tržiště mají, budou muset dále pilně šířit osvětu, než se zapojí větší množství firem. Výzkum agentury Dema přinesl čísla o využití tržišť malými a středními firmami.
Průzkumu sdružení BMI a agentury DEMA, sponzorovaný společností TELE2 se zúčastnilo 900 malých a středních firem do 100 zaměstnanců. Předběžné výsledky průzkumu posloužily BMI ke zpracování přílohy k Zelené knize o elektronickém obchodu, podrobnější analýzu má k dispozici pracovní tým, který připravuje Bílou knihu o elektronickém obchodu. Největším přínosem elektronických tržišť je podle tohoto průzkumu možnost proniknout na nové trhy. Shodla se na tom téměř čtvrtina (23%) dotázaných.
Častěji využívají elektronická tržiště firmy s počtem 51 až 100 zaměstnanců (9%) než menší firmy, z jednotlivých odvětví mají nejvíce zkušeností podniky z oblasti informačních a telekomunikačních technologií (12%) a z velkoobchodu (9%). Ve srovnání se západní Evropou nebo USA je podíl firem zapojených do tržišť výrazně menší.
Motivace
Každá pátá firma oceňuje nejvíce na této formě obchodování možnost okamžitého porovnání s nabídkou konkurence a pružné reakce, třetím největším přínosem je podle 19% firem rychlost uzavření obchodu. Přesto však zatím jen 4 procenta firem si v praxi vyzkoušela, jak takové elektronické tržiště funguje, dalších 14 procent to má v úmyslu do konce letošního roku, ostatní s touto možností vůbec nepočítají.
Komplikace
Za největší komplikaci účasti v elektronickém tržišti pokládá nejvíce firem svoji nezkušenost (31%), a to malé podniky do 10 zaměstnanců (30%), středně malé od 11 do 50 zaměstnanců (33%) i střední od 51 do 100 zaměstnanců (32%). Dalšími v pořadí jsou absence osobních vztahů při obchodu (19%) a vhodnost e-tržiště pouze pro některé produkty (19%), důvěryhodnost transakcí (11%), složitost procesu určení cen (9%) a malý počet účastníků aukce (8%). Ani u těchto důvodů nehraje příliš velkou roli velikost firmy.
Většina těchto překážek nepatří mezi ty, které by nebyly ze strany provozovatelů tržišť řešitelné.
Tabulka: Co firma považuje za největší komplikaci účasti v elektronickém tržišti
Proniknutí na nové trhy | 22,1% |
Okamžité porovnání s nabídkou konkurence, pružná reakce | 19,8% |
Urychlené uzavření obchodu | 19,4% |
Získání dlouhodobější spolupráce, obchodního partnera | 10,3% |
Úspora obstarávacích nákladů | 8,4% |
Poznání vlastní konkurenční schopnosti | 8,0% |
Úspěch bez nutnosti předchozích kontaktů | 7,7% |
Neumí posoudit | 4,0% |
Jiný přínos | 0,2% |
Chladný přístup
Chladný přístup mnoha manažerů, který je u malých a středních firem zvláště patrný, souvisí s jejich neochotou plánovat strategii pro e-business. Patrně ještě nejsou plně přesvědčeni o výhodách elektronického obchodování, nebo u nich staré vazby a zažité postupy převažují nad těmito výhodami.
Společnost Markent vydala loni následující výsledky průzkumu strategií českých společností pro e-business:
Zdroj: Markent 2001
Výzkumu se účastnily střední a velké firmy. U menších firem se dá předpokládat situace ještě méně příznivá pro poskytovatele e-business řešení. Podle mého názoru může změnu přinést účinná osvěta, v jejímž rámci by společnosti dostaly možnost bez nákladů si "osahat" e-business a poznat na vlastní firmě jeho výhody.
Autor: Pavel Hrůza
Datum: 25. července 2002
Pavel Hrůza
Partner společnosti 24Snails.com Media Production.
Konzultant v oblasti webových služeb a marketingu.
29. června 2006
Firma Blue Pixel představuje Handywalk, mapy pro běžný mobil
22. června 2006
Aktuálně.cz předskočilo zprávy na iDnes.cz
20. června 2006